Co je lobbování

Lobbování je soustavné prosazování skupinových zájmů zejména u orgánů státu a jeho představitelů, ale v obecném smyslu také v médiích a u široké veřejnosti.

Samotné slovo lobby původně znamenalo předsíň nebo chodbu. V přeneseném smyslu se jím označuje zájmová skupina, která své zájmy prosazuje.

Lobbování není samo o sobě nic špatného

To je důležité hned na úvod. Prosazování zájmů je legitimní součástí veřejného života. Lobbing neprovádějí jen subjekty hájící komerční zájmy, ale také například nevládní organizace, odbory a další instituce občanské společnosti, které svou činnost zpravidla označují jako advokační.

Prosazování zájmů je legitimní součástí veřejného života.

Problémem se lobbing stává teprve tehdy, když přestane být otevřeným prosazováním zájmu a změní se v nátlak nebo ve snahu dosáhnout neoprávněné výhody. Pro zaměstnance je proto podstatné rozpoznat, kdy ještě jde o legitimní jednání a kdy už ne.

Lobbování je nově upraveno zákonem

Regulaci lobbování upravují zákon č. 168/2025 Sb., o regulaci lobbování, a doprovodný změnový zákon č. 169/2025 Sb. Zákon o regulaci lobbování je účinný od 1. července 2025.

Pro účely tohoto školení postačí vědět, že lobbování má nově svůj zákonný rámec. Pro běžnou práci zaměstnance je důležitější umět lobbistický kontakt rozpoznat a vědět, jak při něm postupovat.

Jak postupovat při jednání s prvky lobbingu

Pro situace, kdy zaměstnanec předpokládá jednání s prvky lobbingu nebo s rizikem korupce či podvodu, platí jednoduché a účinné pravidlo:

Takové jednání vede zaměstnanec za přítomnosti alespoň jednoho svého spolupracovníka.

Přítomnost další osoby z úřadu výrazně snižuje prostor pro nátlak i pro pozdější nejasnosti o tom, co bylo na jednání řečeno.

Zároveň chrání samotného zaměstnance. Je-li jednání transparentní a má svědka, je mnohem obtížnější ho zneužít nebo zpochybnit.