Co je whistleblowing a kdo je oznamovatel

Pojem whistleblowing pochází z anglického spojení „zapískat na píšťalku“. V češtině mu odpovídá oznamování protiprávního jednání. Tuto oblast upravuje zákon č. 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů.

Oznamovatel je osoba, která se v souvislosti se svou prací dozvěděla o protiprávním jednání a tuto skutečnost oznámila.

Může jít o zaměstnance i státního zaměstnance, ale třeba i o stážistu nebo dodavatele. Není přitom rozhodující, zda dotyčný danou práci stále vykonává, vykonával ji v minulosti, nebo se o ni teprve ucházel a v rámci tohoto procesu se o protiprávním jednání dozvěděl.

Co lze oznamovat v chráněném režimu

Chráněný režim znamená, že pokud oznamovatel splní podmínky stanovené zákonem, vztahuje se na něj ochrana. Jeho totožnost zůstává důvěrná a nesmí být postižen odvetnými opatřeními.

Za předpokladu zachování tzv. pracovního kontextu lze v režimu zákona o ochraně oznamovatelů oznamovat protiprávní jednání, které:

  • má znaky jakéhokoliv trestného činu,
  • má znaky přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč,
  • porušuje zákon o ochraně oznamovatelů, nebo
  • porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie v oblasti:
    • finančních služeb, povinného auditu a jiných ověřovacích služeb, finančních produktů a finančních trhů,
    • daně z příjmů právnických osob,
    • předcházení legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu,
    • ochrany spotřebitele,
    • souladu s požadavky na výrobky včetně jejich bezpečnosti,
    • bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích,
    • ochrany životního prostředí,
    • bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví,
    • radiační ochrany a jaderné bezpečnosti,
    • hospodářské soutěže, veřejných dražeb a zadávání veřejných zakázek,
    • ochrany vnitřního pořádku a bezpečnosti, života a zdraví,
    • ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů,
    • ochrany finančních zájmů Evropské unie, nebo
    • fungování vnitřního trhu včetně ochrany hospodářské soutěže a státní podpory podle práva Evropské unie.

Co naopak oznamovat nelze

Z oznamování jsou vyloučeny některé typy zákonem chráněných informací. Nelze tak například podat oznámení, které by obsahovalo informace podléhající advokátnímu nebo zdravotnickému tajemství, utajované informace nebo informace, jejichž vyzrazení by mohlo ohrozit probíhající trestní řízení nebo bezpečnostní zájem státu.

Osoba, která by podala oznámení obsahující takové informace, není chráněna a může se sama dopustit přestupku, kárného provinění či trestného činu.

Tři způsoby, jak oznámit

V chráněném režimu lze protiprávní jednání oznámit jedním ze tří způsobů:

  1. Vnitřním oznamovacím systémem – vybraní zaměstnavatelé mají povinnost zřídit zabezpečený vnitřní oznamovací systém.
  2. Ministerstvu spravedlnosti – prostřednictvím vnějšího oznamovacího systému, který zajišťuje ministerstvo.
  3. Uveřejněním – například prostřednictvím sdělovacích prostředků. Tento způsob má svá specifická pravidla a nelze ho použít ve všech případech. Při neoprávněném uveřejnění se oznamovatel vystavuje riziku postihu.

Konkrétní podobu vnitřního oznamovacího systému si určuje každý úřad sám. Doporučujeme seznámit se s tím, jak je oznamování nastaveno na vašem pracovišti a kdo je příslušnou osobou pro příjem oznámení.

V čem spočívá ochrana oznamovatele

Ochrana oznamovatelů stojí na třech pilířích:

  • na vytvoření zabezpečených kanálů pro hlášení protiprávního jednání,
  • na zajištění ochrany totožnosti oznamovatele a důvěrnosti oznamovaných informací,
  • na ochraně oznamovatele před odvetnými opatřeními.
Pokud oznamovatel oznámí protiprávní jednání za stanovených podmínek, nesmí být v souvislosti s tím nijak znevýhodněn nebo poškozen.

Odvetným opatřením se rozumí postih za podání oznámení, například ukončení pracovního poměru, snížení osobního příplatku, převedení na jinou práci nebo ostrakizace. Právě před těmito důsledky zákon oznamovatele chrání.