Korupční nabídka má mnoho podob

Korupční nabídka zdaleka ne vždy vypadá jako přímá žádost o úplatek. Můžete se setkat s celou škálou forem, od těch nejmírnějších až po otevřený nátlak:

  • pozornost nebo poděkování – drobnost, která má vytvořit pocit závazku,
  • přímá korupční nabídka – otevřená nabídka výhody,
  • společenská nabídka – pozvání na akci, večeři, výlet,
  • odborná nabídka – například nabídka spolupráce nebo zajímavé pozice,
  • nátlak – hrozba nepříjemných následků,
  • doporučení nadřízeného,
  • příkaz nadřízeného.

Pro ilustraci: zatímco klient, který „jen chce poděkovat“ drobným dárkem, působí nenápadně, pozvání na nákladný víkendový pobyt už je společenskou nabídkou, která má zaměstnance zavázat. Obojí přitom směřuje ke stejnému cíli.

Pozor na vyvolávání pocitu závazku

Častým nástrojem manipulace není hrozba, ale naopak vstřícnost. Protistrana zaměstnanci nejprve nezištně pomůže, udělá laskavost nebo opakovaně přináší drobné pozornosti a tím vytvoří pocit, že by teď bylo „slušné“ se nějak odvděčit. Tento pocit osobního závazku je o to nebezpečnější, že působí nenápadně a odvolává se na běžnou lidskou slušnost.

Pocit osobního závazku může být stejně účinným nástrojem nátlaku jako otevřená hrozba.

Příklad: dodavatel během několika měsíců zaměstnanci opakovaně vyjde vstříc nad rámec běžné spolupráce a při nejbližší zakázce utrousí, že „doufá, že si na něj zaměstnanec vzpomene“. Nepadlo žádné konkrétní slovo o úplatku, ale tlak je zřetelný.

Tlak ze strany nadřízeného nebo kolegy

Nátlak nemusí přicházet jen zvenčí, od klienta nebo dodavatele. Může přijít i z vlastního pracoviště, formou doporučení nebo dokonce příkazu nadřízeného. To je obzvlášť obtížná situace, protože se mísí s přirozenou snahou vyhovět vedení a s obavou o vlastní postavení.

Příklad: nadřízený zaměstnance požádá, aby „pro tentokrát“ obešel standardní postup a urychlil vyřízení konkrétní žádosti pro jistou osobu. Skutečnost, že podnět přišel od nadřízeného, nezbavuje zaměstnance odpovědnosti za vlastní jednání.

Korupční jazyk jako varovný signál

Lidé, kteří nabízejí nebo žádají úplatek, to obvykle neřeknou přímo. Používají opisné a zástupné výrazy, narážky a nejednoznačné formulace. Takový způsob řeči je varovný signál, všichni si z médií pamatujeme termíny jako „kapříci“ nebo „pět českých na stole“.

Stejně tak může jako signál posloužit otázka s dvojím významem. Klasickou ukázkou je věta „Jak to budeme řešit?“. Ta může být zcela nevinným dotazem na další postup, ale za určitých okolností i zastřenou výzvou k úplatku.

Pokud rozhovor začne sklouzávat k narážkám a nejasnostem, je namístě zpozornět.

Jak odmítnout

Z třetí lekce už víme, že úplatek je nutné odmítnout jednoznačně. Mlčení nebo vyhýbavá reakce mohou být vykládány jako souhlas. Totéž platí pro nátlak a manipulaci obecně. Zaměstnanec by měl dát zřetelně a srozumitelně najevo, že požadavku nevyhoví.

Osvědčuje se nenechat situaci v nejistotě a pojmenovat ji nahlas. Pokud zaměstnanec nabyde dojmu, že mu je nabízen úplatek, může se přímo ujistit otázkou:

„Chápu to správně, že mi nabízíte úplatek?“

Taková otázka jednání pojmenuje, často protistranu zastaví a zaměstnanci usnadní zaujmout jasný postoj.

Konkrétnímu postupu, který následuje po odmítnutí, se věnuje lekce 8.