Následky korupčního jednání

Korupční jednání má důsledky v několika rovinách. Pro zaměstnance to nejsou žádné abstraktní hrozby, ale reálné dopady na jeho práci i život.

Trestněprávní rovina
Korupční jednání může naplnit znaky trestného činu, zejména úplatkářství. Podstatné je vědět, že jde o jednání, které může být trestně postižitelné.

Disciplinární rovina
Porušení pravidel se posuzuje jako porušení pracovních nebo služebních povinností.

Osobní a pracovní rovina
Následky nese i sám zaměstnanec, a to ztrátou důvěry, postavení a pověsti.

Dopad přitom nekončí u jednotlivce. Jediná korupční kauza dokáže poškodit pověst celého úřadu, na jehož řádném fungování se podílejí desítky lidí. To je důvod, proč na prevenci záleží všem.

Interní protikorupční program

Hlavním nástrojem, kterým úřad korupci předchází, je interní protikorupční program. Jde o závazný vnitřní předpis, který navazuje na vládní protikorupční dokumenty a vychází z Rámcového rezortního interního protikorupčního programu schvalovaného vládou.

Program se skládá z pěti vzájemně navazujících částí:

1
Vytváření a posilování protikorupčního klimatu

Propagace etiky a protikorupčního postoje, pravidelné vzdělávání zaměstnanců.

2
Transparentnost

Zveřejňování informací o veřejných prostředcích, o systému rozhodování a o poradcích.

3
Řízení korupčních rizik

Identifikace rizikových oblastí, jejich hodnocení a přijímání opatření.

4
Oznamování možného protiprávního jednání a ochrana oznamovatelů

Vnitřní a vnější oznamovací systém, který známe z lekce 9.

5
Vyhodnocování programu

Pravidelné posuzování a zlepšování ve dvouletých cyklech.

Mlčenlivost a její meze

Povinnost mlčenlivosti ukládají zaměstnancům příslušné právní předpisy. Zaměstnanec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu práce a které v zájmu úřadu nelze sdělovat jiným osobám. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního nebo služebního poměru.

Mlčenlivost se nevztahuje na skutečnosti, které zakládají podezření ze spáchání protiprávního jednání.

Povinnost mlčet tedy nesmí být důvodem, proč zaměstnanec neoznámí korupci.

Politicky nestranný výkon veřejné správy

S nestranností výkonu veřejné správy souvisí i požadavek na politickou nestrannost. Zaměstnanec se může účastnit veřejného života, ale při výkonu veřejné správy jedná politicky nestranně.

Nevykonává takovou politickou nebo veřejnou činnost, která by mohla narušit důvěru veřejnosti v jeho schopnost plnit úkoly nestranně. To se týká i otevřené prezentace politických názorů, například na sociálních sítích.