11. Kontrola ve veřejné správě

Veřejná správa, zjednodušeně pro účely vymezení její kontroly, zaujímá podstatnou část výkonné moci. Je tak v zájmu společnosti, ale též podstatou demokratického právního státu, aby jako taková byla soustavně podrobována kontrole své činnosti, která mnohde může zasahovat (a také zasahuje) jak do práv a povinností jednotlivých osob (ať již fyzických či právnických), tak i do každodenního života a správy věcí společných.

Kontrola v systému veřejné správy tak zaujímá specifické postavení, jejímž úkolem je zejména zajištění zákonnosti výkonu veřejné správy, ale též její účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti.

Ke kontrolní činnosti ve veřejné správě by mělo být přistupováno systematicky, neboť její nekoordinovanost, nízká či naopak vysoká frekvence či nedůslednost mohou způsobit opak zamýšleného cíle, kterým je zejména zajištění bezchybného fungování veřejné správy, kritické hodnocení nedostatků a navrhování postupů pro zlepšení jejího výkonu. Neméně důležitým úkolem kontroly ve veřejné správě je též posilování důvěry v její profesionální a nestranný výkon ve veřejném zájmu.

Kontrola veřejné správy může být pojata především jako předběžná, průběžná a následná, přičemž procesem takové kontroly je vždy zjistit skutečný stav kontrolované věci, porovnat tuto skutečnost se stavem žádoucím, popsání případného zjištěného nesouladu mezi skutečností a žádoucím stavem a zjištění příčin takového rozdílu (resp. zajištění jeho nápravy).

Ve veřejné správě rozlišujeme:

• kontroly prováděné podle obecného právního předpisu,
• kontroly prováděné podle zvláštních právních předpisů,
• specifické kontroly.