3. Státní správa

Vzhledem k zavedení spojeného modelu výkonu veřejné správy nepůsobí na území ČR správní úřady se všeobecnou působností, ale specializované správní úřady podřízené příslušným ústředním správním úřadům a územní pracoviště ústředních správních úřadů.

Do roku 2002, kdy došlo k jeho zrušení, byl správní úřadem se všeobecnou působností okresní úřad působící ve správním území okresu. Územní jednotka okresu i přes zrušení okresního úřadu stále přetrvává, stejně jako správní jednotka kraje.

Podle zákona č.51/2020 Sb., o územně správním členění státu a o změně souvisejících zákonů, se území ČR pro výkon státní správy člení na správní obvody krajů.

Správní obvody krajů s výjimkou správního obvodu hlavního města Prahy se člení na správní obvody obcí s rozšířenou působností.

Správní obvody obcí s rozšířenou působností jsou následně vymezeny výčtem území obcí a vojenských újezdů. V rámci dalšího územně správní členění státu jsou prostřednictvím správních obvodů obcí s rozšířenou působností vymezeny okresy. V hlavním městě Praze jsou pak na úrovni okresů vymezeny obvody, a to prostřednictvím správních obvodů městských částí.

Dle uvedeného zákona je v ČR 13 krajů, v jejichž správních obvodech jsou dále vymezeny okresy, které jsou následně definovány správními obvody obcí s rozšířenou působností. Ministerstvo vnitra stanoví vyhláškou správní obvody obcí s rozšířenou působností výčtem území obcí a vojenských újezdů. Ministerstvo vnitra může rovněž vyhláškou stanovit, že některé obce náleží do jiného okresu, než do kterého náleží správní obvod obce s rozšířenou působností, do něhož náleží tyto obce.

Samostatné postavení má pak hlavní město Praha, kdy je ve správním obvodu hlavního města Prahy na úrovni okresů vymezeno 10 obvodů, kterými jsou Praha 1 - Praha 10. V rámci zmocňovacího ustanovení pak stanoví Ministerstvo vnitra vyhláškou území obvodů hlavního města Prahy výčtem území městských částí.

Specializované správní úřady mohou působit ve vyšších územních samosprávných celcích (samosprávných krajích, např. 14 finančních úřadů se sídlem v krajských městech), v obcích s rozšířenou působností (např. orgán územního plánování, živnostenský úřad), v obcích s pověřeným obecním úřadem (např. stavební úřad), v územní jednotce okresu (např. Česká správa sociálního zabezpečení) nebo ve správním obvodu vymezeném jiným způsobem, např. výčtem obcí nebo správních obvodů uvedeném v zákoně nebo prováděcím právním předpisu.

Zatímco správní úřady musí být zřizovány zákonem, územní pracoviště lze zřídit podle uvážení příslušného ústředního úřadu (např. vyhláška Ministerstva financí o územních pracovištích finančních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech).