18. Zákoník práce
4. Pracovněprávní vztahy
4.11. Odměňování zaměstnanců
Zákoník práce stanoví jak úpravu mezd, která se použije v tzv. podnikatelské sféře, tak i úpravu platových poměrů ve veřejných službách a správě, jakož i právní úpravu odměn z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Mzda, plat i odměna z dohody přísluší zaměstnanci za vykonanou práci a poskytují se za podmínek stanovených v zákoníku práce.
V této problematice se promítá jedna ze základních zásad pracovněprávních vztahů, a to:
- zásada spravedlivého odměňování zaměstnanců a dále
- zásada, podle níž zaměstnanci za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty přísluší stejná mzda, plat nebo odměna z dohody.
Funkce mzdy:
- stimulační a motivační působí uvnitř pracovněprávního vztahu, kde působí na chování zaměstnance i zaměstnavatele,
- dochází ke spojení formy mzdy s pracovním výkonem může zohlednit vzdělání, kvalifikaci, praxi (motivuje ke zvyšování kvalifikace),
- regulační projevuje se navenek; mzda představuje tržní hodnotu práce v regionu, určuje nabídku a poptávku po určitých profesích, ovlivňuje oblast zaměstnanosti (být/nebýt zaměstnán),
- kompenzační kompenzuje to, že člověk musí být část svého života zaměstnán,
- alimentační a sociální činitel, který ovlivňuje životní úroveň zaměstnance a jeho rodiny.
Mzda je peněžité plnění a plnění peněžité hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnanci za práci. Jedná se o ekvivalent za vykonanou práci. Mzda přísluší za výkon práce. Za tu část pracovní doby, kdy zaměstnanec práci nevykonává, je zabezpečován jiným způsobem (např. náhrada mzdy při překážkách v práci či čerpání dovolené), popř. není zabezpečován vůbec. Mzda náleží těm zaměstnancům, kterým nenáleží plat.
Plat je peněžité plnění poskytované za práci zaměstnanci zaměstnavatelem, který je vymezen v zákoníku práce (např. stát, územní samosprávný celek, státní fond atd.).
Mzda může být předmětem jednání. Může být sjednána v pracovní smlouvě, kolektivní smlouvě, popřípadě ji může stanovit zaměstnavatel vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem.
Minimální mzda je nejnižší přípustná výše odměny za práci v pracovněprávním vztahu.
Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda - bez ohledu na kvalitu práce. Výše hodinové a měsíční minimální mzdy je vyhlašována Ministerstvem práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů.
Výše odměny z dohody a podmínky pro její poskytování se sjednávají v dohodě o provedení práce nebo v dohodě o pracovní činnosti.
Zaručený plat – je to plat, na který zaměstnanci vzniklo právo podle zákoníku práce, smlouvy, vnitřního předpisu nebo platového výměru. Nejnižší úroveň zaručeného platu vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí ve Sbírce zákonů.
O platu vyjednávat nelze. Plat určuje zaměstnanci zaměstnavatel, a to podle zákoníku práce, nařízení vlády vydaného k jeho provedení a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu.
Plat není možné určit jiným způsobem v jiném složení a jiné výši, než stanoví zákoník práce a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví‑li zvláštní zákon jinak (např. zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny).
Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen.