11. Kontrola ve veřejné správě

U vnější kontroly veřejné správy je předmětem kontroly sama veřejná správa, a to ze strany vnějších subjektů, kterými jsou zejména další orgány státu, ale též občané.

K nejvýznamnějším druhům těchto kontrol pak patří zejména následující:

Kontrola Nejvyššího kontrolního úřadu

Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislým kontrolním orgánem, který je zřízen Ústavou ČR.

Nejvyšší kontrolní úřad zejména prověřuje, jak stát hospodaří se státním majetkem a s prostředky získanými ze zahraničí, vyjadřuje se ke státnímu závěrečnému účtu a dohlíží na plnění státního rozpočtu.

Nejvyšší kontrolní úřad nemá ve své působnosti kontrolu prostředků územních samosprávných celků, ani kontrolu společností s majetkovou účastí státu či samospráv.

Objektivitu a nezávislost Nejvyššího kontrolního úřadu zajišťuje kolegiální charakter jeho vedení. Mezi orgány Nejvyššího kontrolního úřadu patří prezident, viceprezident, kolegium, senáty a Kárná komora Úřadu. Kontroly následně vykonávají členové Nejvyššího kontrolního úřadu a kontroloři.

Obecně lze přirovnat proces provádění a průběhu kontrol Nejvyššího kontrolního úřadu k obdobnému postupu dle kontrolního řádu, nicméně kontrola prováděná Nejvyššího kontrolního úřadu je upravena zvláštním právním předpisem, a to zákonem o Nejvyšším kontrolním úřadu.

Kontrola Veřejného ochránce práv

Specifickou kontrolou činnosti orgánů veřejné moci je kontrola Veřejného ochránce práv, která působí zejména k ochraně osob před jednáním úřadů a dalších institucí, které vykonávají státní správu, pokud je takové jednání v rozporu s právem nebo právu sice neodporuje, ale je jinak vadné či nesprávné, a též v případech, jsou‑li tyto or­­­gány nečinné.

Rozsah působnosti této kontroly je relativně široký a spadají pod ní ministerstva a jiné správní úřady s působností pro celé území ČR a správní úřady jim podléhající, dále pak orgány uzemní samosprávy při výkonu státní správy, Česká národní banka, působí‑li jako správní úřad, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Policie ČR s výjimkou vyšetřování, kdy působí v trestním řízení, Armáda ČR a Hradní stráž, Vězeňská služba ČR, zařízení, v nichž se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranná nebo ústavní výchova a ochranné léčení a veřejné zdravotní pojišťovny. Orgány územních samosprávných celků při výkonu své samostatné působnosti a soudy při uplatňování soudní moci pod pravomoc Veřejného ochránce práv nespadají.

Provádění kontroly je upraveno zákonem č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, ve znění pozdějších předpisů. Veřejný ochránce práv je, obdobně jako Nejvyšší kontrolní úřad, nezávislým orgánem. Je však třeba zdůraznit, že charakter kontroly je doplňkový a neformální a Veřejný ochránce práv nedisponuje nařizovací pravomocí. Nemůže tak zasahovat do poměrů kontrolovaných subjektů, dává pouze nezávazná doporučení.

Soudní kontrola

Kontrola veřejné správy vykonávaná soudy je vyjádřením ústavně zakotveného práva na soudní ochranu.

Kontrola veřejné správy vykonávaná soudy je především věcí tzv. správního soudnictví, vedle něho pak ve vymezených případech tzv. ústavního soudnictví.

Soudy ve správním soudnictví (krajské soudy a Nejvyšší správní soud) rozhodují o žalobách proti rozhodnutím správních orgánů, ochraně proti nečinnosti správního orgánu, ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, kompetenčních žalobách, ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, ve věcech politických stran a politických hnutí, o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem.

Ústavní soud se nezabývá toliko ústavností, nýbrž i zákonností aktů, jež přezkoumává. Svou činností proto ovlivňuje veřejnou správu nejen nepřímo svými právními názory, které vyslovuje, ale i přímo tím, že přezkoumává některé její zásahy, rozhodnutí a právní předpisy, popř. je zrušuje nebo jiným způsobem vyvozuje důsledky z jejich neústavnosti nebo nezákonnosti.

Kontrola vykonávaná na základě podnětů občanů

Ve věcech veřejného či jiného společného zájmu má každý právo sám nebo s jinými se obracet na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnostmi.

Jedná se o některými speciálními zákonnými právními předpisy rozvedené petiční právo, které je zaručeno ústavním pořádkem.

Kontrola zastupitelskými sbory

Předmětem tohoto typu kontroly ve veřejné správě je vztah mezi orgány veřejné správy a zákonodárným orgánem, resp. zastupitelskými orgány.

Výchozím principem je skutečnost, že orgány veřejné správy (veřejné moci) jsou od orgánů zákonodárných odvozeny. Zákonodárný orgán, tj. Parlament ČR (resp. Poslanecká sněmovna), je oprávněn kontrolovat vládu, zatímco zastupitelské orgány (zastupitelstva územních samosprávných celků) vykonávají kontrolu vůči jejich dalším orgánům v samostatné působnosti (kontrola těch činností, které nejsou vykonávány jako státem přenesená působnost). Tato kontrola je součástí realizace jejich samosprávně mocenských oprávnění (tzv. samostatné působnosti).