Místo vnitřního členění podle úřadů se služby skládají podle toho, co člověk či organizace skutečně řeší. Jedna životní situace obvykle zahrnuje více agend a úřadů, což je pro uživatele často neviditelné. Portály a metodiky se snaží popsat, jaké kroky je třeba udělat, v jakém pořadí a jaké k tomu potřebujete doklady. V digitálním světě je cílem, aby uživatel mohl životní situaci vyřídit co nejvíce „z jednoho místa“. Životní situace jsou dobrým nástrojem pro redesign služeb – ukazují, kde jsou duplicity a zbytečné překážky. Z pohledu úřadů pomáhají koordinovat změny napříč resorty, protože se zaměřují na společného klienta. Bez tohoto pohledu se služby často navrhují izolovaně, a uživatel pak musí sám skládat „puzzle“ z jednotlivých úkonů. V praxi je důležité, aby popisy životních situací byly srozumitelné, aktualizované a dostupné v jednom centrálním místě.
