Zátěžové testy simulují reálné scénáře, sezónní špičky i krizové stavy. Měří se p95/p99 latence, chybovost, průchodnost a využití zdrojů. Testy musí pokrýt integrační body, identity, platební toky i limity třetích stran. Postupuje se od baseline k postupnému přitvrzení až po „breakpoint“. Výstupem jsou úzká hrdla a doporučené úpravy konfigurace či architektury. Testy se opakují po větších změnách, aby se předešlo regresím. Observabilita a tracing pomáhají lokalizovat bottlenecky. Chybí-li realistických dat a skriptů testy klamou výsledky.