Nařízení eIDAS stanovuje rámec pro vzájemné uznávání prostředků elektronické identifikace mezi členskými státy. Upravuje také požadavky na poskytovatele kvalifikovaných služeb vytvářejících důvěru, například vydavatele certifikátů. Pro veřejnou správu to znamená povinnost přijímat některé cizí prostředky elektronické identifikace pro přístup k online službám. eIDAS vytváří právní jistotu, že elektronický podpis nebo pečeť mají v přesně definovaných případech účinky obdobné vlastnoručnímu podpisu. Implementace nařízení vyžaduje technická opatření, změny v procesech a úpravy národní legislativy. Rozvoj přeshraničních služeb se bez eIDAS neobejde, protože zajišťuje společná pravidla pro důvěru v elektronické transakce. Nařízení je průběžně aktualizováno s ohledem na nové technologie a potřeby digitálního trhu. V praxi je důležité, aby úřady i dodavatelé rozuměli tomu, jaké úrovně záruky a typy služeb eIDAS rozlišuje.
