4. Státní služba

Služebním orgánem se podle zákona o státní službě rozumí osoba – monokratický správní orgán (s výjimkou vlády) – nadaná nejvyšší personální pravomocí.

Služební orgán

• jedná arozhoduje ve věcech služebního poměru vprvním stupni– vydává rozhodnutí,
• zajišťuje organizační věci služby – vydává služební předpisy.

Zákon o státní službě určuje služební orgány a to, vůči komu tyto služební orgány jednají a rozhodují. Obecně lze uvést, že v ministerstvech a v Úřadu vlády ČR je služebním orgánem státní tajemník, který má postavení vrchního ředitele sekce, a v ostatních služebních úřadech je služebním orgánem vedoucí služebního úřadu (bez ohledu na to, zda je státním zaměstnancem).

Služebním orgánem je:

• vláda nebo ministr vnitra (na základě pověření vlády) vůči nejvyššímu státnímu tajemníkovi,
• vláda nebo pověřený člen vlády vůči vedoucímu služebního úřadu, který je ústředním správním úřadem,
• nejvyšší státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi a personálnímu řediteli sekce pro státní službu,
• vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu,
• personální ředitel sekce pro státní službu vůči státním zaměstnancům zařazeným v sekci pro státní službu,
• vedoucí služebního úřadu nebo státní tajemník vůči ostatním státním 
  zaměstnancům.

Nadřízený služební orgán, který odvolacím orgánem, je:

• nejvyšší státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu, který nemá nadřízený služební úřad, státnímu tajemníkovi, personálnímu řediteli sekce pro státní službu,
• vedoucí služebního úřadu vůči vedoucímu podřízeného služebního úřadu,
• státní tajemník vůči vedoucímu služebního úřadu podřízeného ministerstvu.

Vedoucí služebního úřadu a státní tajemník mohou pověřit výkonem svých pravomocí svého zástupce. Takto určený zástupce zastupuje představeného v plném rozsahu činnosti, pokud představený rozsah zastupování neomezil. V případě nepřítomnosti vedoucího služebního úřadu nebo státního tajemníka vykonává jeho zástupce všechny pravomoci vedoucího služebního úřadu nebo státního tajemníka.

Vedoucí služebního úřadu a státní tajemník mohou rozhodování o věcech, o nichž se nevede řízení ve věcech služby (např. vyslání na služební cestu, povolení pružného rozvržení služební doby, nařízení služební pohotovosti, nařízení služby přesčas, povolení služebního volna nebo čerpání dovolené), přenést služebním předpisem na představené.