1. Systém veřejné správy

Pojem veřejná správa je tradičně užíván v:

• tzv. organizačním pojetí, kdy se jím rozumí orgány veřejné správy, resp. správní orgány,
• tzv. funkčním pojetí, kdy jde prakticky o výkon veřejné správy jakožto výkon podzákonné a nařizovací činnosti těchto orgánů.

Veřejnou správu je třeba odlišovat od správy soukromé. Veřejná správa jakožto správa veřejných záležitostí je správou ve veřejném zájmu a subjekty, které ji vykonávají, ji realizují jako právem uloženou povinnost, a to z titulu svého postavení jako veřejnoprávních subjektů.

Soukromá správa je naproti tomu správou soukromých záležitostí, vykonávanou v soukromém zájmu, vykonávají ji soukromé osoby, sledující určitý vlastní cíl a řídící se přitom vlastní vůlí.

Veřejnou správu v organizačním pojetí představují jakožto subjekty jejího primárního výkonu především:

• stát prostřednictvím vlastních orgánů,
• tzv. další veřejnoprávní subjekty jako představitelé a nositelé veřejné moci.

V rovině státní činnosti lze veřejnou správu vymezit tzv. negativně, jako tu státní činnost, kterou stát vykonává vedle zákonodárství a vedle soudnictví, tj. tu činnost, která ze státní činnosti zbývá po odečtení činnosti zákonodárné a činnosti soudní (někdy též subtraktivní vymezení).