6. Nařízení

Nařízení mají obecnou působnost, jsou závazná v celém rozsahu a přímo použitelná. 

Musí být bezvýhradně dodržována těmi, na něž se vztahují (jednotlivci, členské státy, orgány EU). Od svého vstupu v platnost (ke stanovenému dni, jinak 20. dnem po zveřejnění v Úředním věstníku EU) jsou přímo použitelná ve všech členských státech, aniž by bylo nutné jejich provedení do vnitrostátního práva. Tato forma je typická pro oblasti, které spadají do výlučné pravomoci EU, a kde je tedy vnitrostátní úprava vyloučena (např. hospodářská soutěž na unijní úrovni, obchodní politika nebo měnová unie). Uplatňuje se i v oblastech, kde jsou pravomoci sdílené, ale kde je třeba zajistit jednotnou úpravu pro celou Unii (důchodové zabezpečení migrujících osob, zemědělská politika).

Přímý účinek nařízení představuje možnost jednotlivce dovolávat se právní normy v něm obsažené u vnitrostátního orgánu přímo a tento orgán (soudní nebo správní) má povinnost danou právní normu aplikovat.

Cílem nařízení je zajistit jednotné používání práva EU ve všech členských státech. Zároveň znemožňuje použití vnitrostátních předpisů, které jsou neslučitelné s věcným obsahem jeho ustanovení.