2. Právní řád ČR

Právní řád ČR, který́ patří ke kontinentálnímu typu právní kultury, je založen na psaném právu a je tvořen:

  • zákony a dalšími právními předpisy,
  • ratifikovanými a vyhlášenými mezinárodními smlouvami, k nimž dal souhlas Parlament ČR, a
  • nálezy Ústavního soudu, kterými zrušil určitý zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení.

Systém pramenů práva je v ČR uspořádán podle principu právní síly, přičemž na nejvyšším místě stojí ústava, resp. ústavní zákony.

Nejdůležitějšími právními předpisy jsou zákony. Rozsáhlejší zákony, které upravují celé odvětví práva a obsahují jeho systematicky uspořádané normy, se nazývají zákoníky (např. občanský zákoník, zákoník práce). Zákony shrnující celé odvětví procesního práva a systematicky uspořádávající jeho procedurální normy se označují jako řády (např. občanský soudní řád, trestní řád, správní řád apod.).

Právní předpisy přijímá zákonodárný sbor (Parlament ČR) a na základě zákonného zmocnění orgány moci výkonné a orgány územní samosprávy.
Gerloch rozlišuje tyto právní předpisy:

  • originární (původní) povahy
    • zákony,
    • zákonná opatření Senátu,
    • dekrety prezidenta republiky přijaté v rámci jeho dekretální pravomoci v době nesvobody (1940-1945) a dodatečně schválené (ratihabované) Prozatímním Národním shromážděním ČSR jako zákony v roce 1946,
    • obecně závazné vyhlášky obcí v samostatné působnosti obcí a krajů,
  • derivátní (odvozené) povahy – právní předpisy odvozené od zákonů
    • nařízení vlády
    • rozhodnutí prezidenta republiky obecně normativní povahy (např. rozhodnutí o amnestii)
    • právní předpisy ministerstev a jiných správních úřadů
    • nařízení krajských a obecních rad v přenesené působnosti.

Jsou vydávány secundum et intra legem – na základě zákona a v jeho mezích.

V čl. 78 Ústavy ČR je stanoveno pro vládu tzv. generální zmocnění vydávat nařízení jako podzákonný právní předpis:

„K provedení zákona a v jeho mezích je vláda oprávněna vydávat nařízení.“

V čl. 79 odst. 3 Ústavy je pak upraveno zákonné zmocnění vydávat podzákonné právní předpisy (např. vyhlášky ministerstev):

„Ministerstva, jiné správní úřady a orgány územní samosprávy mohou na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, jsou-li k tomu zákonem zmocněny.“