4. Státní služba

Obecná odpovědnost: Obecná povinnost státního zaměstnance nahradit škodu

Předpokladem obecné povinnosti státního zaměstnance nahradit škodu je:

•  porušení právní povinnosti státním zaměstnancem při plnění služebních úkolů nebo v přímé souvislosti s plněním služebních úkolů,
• vznik škody na straně služebního úřadu,
• příčinná souvislost mezi porušením povinnosti a vznikem škody,
• zavinění státního zaměstnance.

Státní zaměstnanec je povinen nahradit služebnímu úřadu skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže škodu neodčiní uvedením věci v předešlý stav.

Byla­­­‑li škoda způsobena z nedbalosti, státní zaměstnanec nahradí až čtyřapůlnásobek průměrného měsíčního výdělku.

Byla­­­‑li škoda způsobena v opilosti nebo po zneužití jiných návykových látek, státní zaměstnanec nahradí celou škodu.

Byla­­­‑li škoda způsobena úmyslně, státní zaměstnanec nahradí celou škodu i ušlý zisk.

Zvláštní odpovědnost: Povinnost nahradit škodu vzniklou nesplněním povinnosti k odvrácení škody

Nesplní­­­‑li státní zaměstnanec povinnost k odvrácení škody tím, že vědomě neupozorní představeného na škodu hrozící služebnímu úřadu nebo nezakročí proti hrozící škodě, ačkoliv by tím bylo zabráněno bezprostřednímu vzniku škody, může služební úřad požadovat, aby se státní zaměstnanec podílel na náhradě škody, která byla služebnímu úřadu způsobena (služební úřad však musí nejprve uplatnit škodu na přímém škůdci).

Státní zaměstnanec není povinen nahradit škodu, kterou způsobil při odvracení škody hrozící služebnímu úřadu nebo nebezpečí přímo hrozícího životu nebo zdraví, jestliže tento stav sám úmyslně nevyvolal a počínal si přitom způsobem přiměřeným okolnostem.

Státní zaměstnanec nahradí až trojnásobek průměrného měsíčního výdělku.

Zvláštní odpovědnost: Povinnost nahradit schodek na svěřených hodnotách

Předpokladem odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je státní zaměstnanec povinen vyúčtovat, je:

• existence písemné dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených 
  zaměstnanci k vyúčtování (dohoda o hmotné odpovědnosti) a na tuto dohodu navazující skutečné svěření hodnot státnímu zaměstnanci k vyúčtování, Mezi hodnoty, které se svěřují státnímu zaměstnanci k vyúčtování, patří hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu (např. kolkové známky, stravenky apod.).
• vznik schodku na svěřených hodnotách, schodek na svěřených hodnotách se zjišťuje zpravidla provedením inventury, kdy se porovnává 
  fyzický stav se stavem účetním.
• předpokládané zavinění (presumpce zavinění), kdy se jedná o vyvratitelnou právní domněnku umožňující státnímu zaměstnanci zprostit se odpovědnosti za schodek zcela nebo zčásti, prokáže­­­‑li, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

Vznikne­­­‑li schodek na svěřených hodnotách, státní zaměstnanec je povinen nahradit škodu v plné výši.

Zvláštní odpovědnost: Povinnost nahradit škodu vzniklou ztrátou svěřených věcí

Předpokladem odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí je:

• existence písemného potvrzení, resp. písemné dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí a související fyzické svěření věci,
• Mezi věci, které se svěřují státnímu zaměstnanci, patří nástroje, ochranné pracovní prostředky a jiné obdobné věci.
• Věc, jejíž cena nepřesahuje 50000 Kč je státnímu zaměstnanci svěřena na základě písemného potvrzení. Věc, jejíž cena přesahuje 50000 Kč je státnímu zaměstnanci svěřena na základě dohody o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí.
• škoda ve formě ztráty svěřené věci,
• předpokládané zavinění (presumpce zavinění), kdy se jedná o vyvratitelnou právní domněnku umožňující státnímu zaměstnanci zprostit se odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí zcela nebo zčásti, prokáže­­­‑li, že ke ztrátě svěřených věcí došlo zcela nebo zčásti bez jeho zavinění.

V případě vzniku škody způsobené ztrátou svěřených věcí je státní zaměstnanec povinen nahradit škodu v plné výši.