4. Státní služba

Cílem úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby je předcházení a omezování rizik ohrožujících životy a zdraví státních zaměstnanců, která se týkají výkonu služby.

Problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby zákon o státní službě upravuje formou odkazu (delegace) na úpravu obsaženou v zákoníku práce (a dále v zákoně o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, v zákoně o ochraně veřejného zdraví a v zákoně o specifických zdravotních službách).

V rámci předcházení ohrožení života a zdraví při výkonu služby má služební úřad zejména tyto povinnosti:

• zajistit bezpečnost a ochranu zdraví státních zaměstnanců při výkonu služby s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu služby. Povinnost služebního úřadu zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích.
• vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující prostředí výkonu služby a podmínky výkonu služby vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a přijímáním opatření k předcházení rizikům,
• soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy prostředí výkonu služby a podmínek výkonu služby, zjišťovat jejich příčiny a zdroje,
• přijmout opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí, jako jsou havárie, požáry a povodně, jiná vážná nebezpečí a evakuace státních zaměstnanců,
• nepřipustit, aby státní zaměstnanec vykonával zakázané činnosti a činnosti, jejichž náročnost by neodpovídala jeho schopnostem a zdravotní způsobilosti,
• zajistit státním zaměstnancům poskytnutí první pomoci,
• zajistit dodržování zákazu kouření na pracovištích,
• zajistit státním zaměstnancům školení o právních a ostatních předpisech 
  k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich dodržování.

Služební úřad má dále povinnosti při služebních úrazech a nemocech z povolání, a to zejména:

• objasnit příčiny a okolnosti vzniku služebního úrazu,
• vést v knize úrazů evidenci o všech úrazech,
• vyhotovovat záznamy a vést dokumentaci o všech služebních úrazech, jejichž následkem došlo ke zranění státního zaměstnance s dočasnou neschopností k výkonu služby delší než 3 kalendářní dny, nebo k úmrtí státního zaměstnance,
• ohlásit služební úraz a zaslat záznam o úrazu stanoveným orgánům a institucím,
• přijímat opatření proti opakování služebních úrazů,
• vést evidenci státních zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na pracovištích služebního úřadu,
• uplatnit taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.

Formou odkazu (delegace) na úpravu obsaženou v zákoníku práce jsou dále upraveny práva a povinnosti státního zaměstnance.

Zákon o státní službě ve spojení se zákoníkem práce upravují rovněž účast státních zaměstnanců na řešení otázek bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, a to přímo či prostřednictvím odborové organizace a zástupců státních zaměstnanců pro bezpečnost a ochranu zdraví při výkonu služby.