4. Státní služba

Výměra dovolené státních zaměstnanců činí 5 týdnů v kalendářním roce.

Státnímu zaměstnanci, který vykonává službu pod zemí při těžbě nerostů nebo při ražení tunelů a štol nebo zvlášť obtížnou službu, přísluší dodatková dovolená v délce stanovené týdenní služební doby nebo v délce odpovídající kratší týdenní služební době. Dodatková dovolená musí být vyčerpána přednostně. Za dobu čerpání dodatkové dovolené přísluší státnímu zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku.

Státnímu zaměstnanci vzniká buď právo na celou dovolenou za kalendářní rok (pokud služební poměr trvá celý kalendářní rok), nebo právo na poměrnou část dovolené vypočtenou podle počtu týdnů, které státní zaměstnanec v kalendářním roce odsloužil [včetně doby, po kterou nekonal službu, ale která se pro účely dovolené za výkon služby považuje (v některých případech v omezeném rozsahu)].

Výpočet dovolené, na kterou vznikl státnímu zaměstnanci v daném kalendářním roce nárok, se provádí v hodinách, které se v závislosti na délce stanovené týdenní služební doby přepočítávají na dny. Dovolenou lze čerpat v týdnech, ve dnech, nebo se souhlasem státního zaměstnance v půldnech.

Dovolenou státnímu zaměstnanci nařizuje písemně služební orgán. Konkrétní určení doby čerpání dovolené je služební orgán povinen písemně oznámit státnímu zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se státním zaměstnancem na kratší době.

Z pravidla, že dobu čerpání určuje služební orgán, existují dvě výjimky:

• požádá‑li státní zaměstnankyně o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, je služební orgán povinen žádosti vyhovět (to platí i v případě, že o dovolenou požádá státní zaměstnanec tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené v rozsahu mateřské dovolené matky),
• pokud služební orgán neurčil státnímu zaměstnanci čerpání dovolené do 30. 6. následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž státní zaměstnanec; čerpání dovolené je státní zaměstnanec povinen písemně oznámit služebnímu orgánu alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodnou na jiné době oznámení.

Dovolená se zpravidla poskytuje vcelku do konce kalendářního roku, za který přísluší. Poskytuje­­­‑li se v několika částech, alespoň jedna část musí činit dva týdny, pokud se státní zaměstnanec a služební orgán nedohodnou jinak.

Dovolenou může služební orgán státnímu zaměstnanci určit před tím, než splní podmínky vzniku práva na dovolenou, je­­­‑li předpoklad, že je splní do konce kalendářního roku nebo do skončení služebního poměru.

S přihlédnutím k oprávněným zájmům státního zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené za kalendářní rok, na kterou vzniklo právo v příslušném kalendářním roce a která přesahuje 4 týdny, převést do následujícího kalendářního roku.

Za neomluveně zameškanou směnu může služební orgán státnímu zaměstnanci zkrátit dovolenou (o počet neomluveně zameškaných hodin). Při krácení dovolené musí být státnímu zaměstnanci, jehož služební poměr trval po celý kalendářní rok, poskytnuta dovolená alespoň v délce 2 týdnů.

Za dobu čerpání dovolené přísluší státnímu zaměstnanci náhrada platu ve výši průměrného výdělku.