5. Územní samospráva

1. Vznik územní veřejné správy

Na počátku 90. let 20. století byla v České republice obnovena obecní samospráva. V rámci reformy územní veřejné správy se mimo jiné diskutovalo o podobě a počtu vyšších územních samosprávných celků – krajů. V roce 2000 se potom konaly první volby do krajských zastupitelstev nově vytvořených samosprávných krajů.

Podle ustanovení čl. 99 Ústavy ČR:

„Česká republika se člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky.“

Podle ustanovení čl. 100 odst. 2 Ústavy ČR:

„Obec je vždy součástí vyššího územního samosprávného celku.“

Fakticky tak došlo k vytvoření dvoustupňového systému územní samosprávy, 
tvořeného obcemi a kraji. Územní samosprávné celky představují územní společenství občanů, která mají právo na samosprávu.

Základní činnost a působnost obcí, krajů a hlavního města Prahy, které má postavení jak obce, tak kraje, upravují zejména tyto zákony:

• zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajském zřízení), ve znění pozdějších předpisů,
• zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.

Územní samosprávné celky jsou veřejnoprávními korporacemi, které mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu.

Podle ustanovení § 101 odst. 4 Ústavy ČR:

„Stát může zasahovat do činnosti územních samosprávných celků, jen vyžaduje­­‑li to ochrana zákona, a jen způsobem stanoveným zákonem.“

2. Vyšší územní samosprávné celky (kraje a hlavní město Praha)

Vyšší územní samosprávné celky vznikly k roku 2000 ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb.

Na území České republiky tak bylo vymezeno 14 vyšších územních samosprávných celků:

• 13 krajů
  • Jihočeský,
  • Jihomoravský,
  • Karlovarský,
  • Královéhradecký,
  • Liberecký,
  • Moravskoslezský,
  • Olomoucký,
  • Pardubický,
  • Plzeňský,
  • Středočeský,
  • Ústecký,
  • Vysočina,
  • Zlínský,
• hlavní město Praha.

Území vyšších územních samosprávných celků je tímto ústavním zákonem vymezeno výčtem území okresů, území kraje hlavního město Praha je vymezeno územím hlavního města Prahy.

Sídlem kraje je krajské město, které je zpravidla ekonomickým, kulturním a největším centrem regionu.

3. Obce

Obec je základem územní samosprávy. Zákon č. 128/2000 Sb. stanoví, že každá část území České republiky je součástí území některé obce, nestanoví‑li zvláštní zákon jinak.

Podle zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, představuje vojenský újezd vymezenou část území státu určenou k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Vojenský újezd tvoří územní správní jednotku.

Obec má jedno nebo více katastrálních území.

Obec může nést i jiná označení než „obec“. Některé obce používají historické označení městys.

Městys by měl mít charakter spádového centra pro okolní obce a zajišťovat služby občanům. Status městyse je pro obce spíše otázkou prestiže a nepojí se s odlišným vymezením rozsahu kompetencí apod.

Pokud obec dosáhne hranice alespoň 3000 obyvatel, může požádat o status města. 

Statutární města jsou považována za města svým způsobem zvláštního významu, a jako taková jsou stanovena zákonem o obcích. Území statutárních měst se může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány samosprávy. Děje se tak z rozhodnutí zastupitelstva města a statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce.

Městské obvody a městské části mají do jisté míry postavení obcí jako takových, s tím rozdílem, že samy o sobě nejsou právnickými osobami, jsou součástmi města, označovanými jako organizační jednotky, a disponují jen působností odvozenou od působnosti města jako celku. Nicméně rozhodnutí o územním členění statutárního města a následné ustavení příslušných orgánů na úrovni daných organizačních jednotek statutárního města fakticky vede ke dvouúrovňové organizaci městské správy.

3.1. Označení obcí dle výkonu přenesené působnosti

Obce se od sebe liší rozsahem výkonu státní správy v přenesené působnosti. 
Rozlišujeme obce se základním rozsahem přenesené působnosti (do této kategorie spadají všechny obce) a obce s širším rozsahem přenesené působnosti.

V zákoně o obcích jsou stanoveny následující kategorie obcí:

• obec (se základním rozsahem působností),
• obec s pověřeným obecním úřadem,
• obec s rozšířenou působností.

Výčet obcí s pověřeným obecním úřadem je stanoven v příloze k zákonu č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem ve znění pozdějších předpisů. Tímto zákonem je rovněž stanoveno zmocnění pro Ministerstvo vnitra stanovit vyhláškou správní obvody obcí s pověřeným obecním úřadem výčtem území obcí. Jedná se o vyhlášku č. 345/2020 Sb., 
o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem.

4. Hlavní město Praha

Hlavní město Praha je vyšší územní samosprávný celek, který má speciální postavení. Oproti obcím a krajům se řídí vlastním zákonem č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, a vykonává jak působnosti obcí, tak krajů.

Hlavní město Praha se v roce 2021 [obecně závazná vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy, ve znění pozdější předpisů (poslední uvedená změna je provedena obecně závaznou vyhláškou č. 8/2021 Sb. hl. m. Prahy)], člení na 57 městských částí a na 22 správních obvodů vykonávající podobný rozsah působností jako obec s rozšířenou působností. Městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Postavení městských částí, jejich orgánů, jejich působnost a rozdělení výkonu samosprávy stanoví tento zákon, zvláštní zákony a Statut hlavního města Prahy.

4.1. Správní členění hlavního města Praha

4.2. Přehled městských částí hlavního města Praha

4.3. Symboly hlavního města Praha

Orgány hlavního města Prahy vykonávají přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům krajů, orgánům obcí, orgánům obcí s pověřeným obecním úřadem a orgánům obcí s rozšířenou působností.

5. Základní znaky územní samosprávy

Společné charakteristické znaky definuje Ústava a zákony o obecním zřízení, krajském zřízení a o hlavním městě Praze.

Územní samosprávné celky:

• jsou veřejnoprávní korporací,
• jsou územním společenstvím občanů žijících v daném správním obvodu, 
  které má právo na vlastní samosprávu,
• tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce (kraje, hl. m. Prahy),
• mohou mít vlastní majetek a hospodaří podle vlastního rozpočtu,
• vystupují v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající,
• pečují o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů,
• při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem.

Stát může do jejich činnosti zasahovat pouze, vyžaduje‑li to ochrana zákona, a to jen zákonem stanoveným způsobem.

Obce a kraje vykonávají:

• samosprávu, jinak také samostatnou působnost,
• státní správu svěřenou jim zákonem, tj. přenesenou působnost.

5.1. Samostatná působnost

Obec i kraj (vyšší územní samosprávný celek) jsou podle článku 101 Ústavy samostatně spravovány zastupitelstvem. Samostatnou působnost krajů a obcí tvoří záležitosti, které krajům a obcím přísluší jako územním veřejným samosprávným korporacím.

Samostatnou působnost vykonávají kraje a obce svým jménem, ve svém zájmu a v zájmu svých občanů, přičemž se řídí zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými na základě zákonů a k jejich provedení. Samostatnou působnost obvykle představuje hospodaření, zabezpečení chodu svého úřadu, vydávání obecně závazných vyhlášek.

Samostatná působnost kraje zahrnuje například tyto činnosti:

• zřizování a kontrola právnických osob (nemocnice, střední a vyšší odborné školy, regionální muzea, domy seniorů, azylové domy, dětské domovy),
• zákonodárná iniciativa,
• schvalování územně plánovací dokumentace pro území kraje,
• stanovení rozsahu základní dopravní obslužnosti v rámci kraje,
• schvalování, realizace a kontrola koncepce rozvoje cestovního ruchu,
• schvalování koncepce podpory státní památkové péče v kraji,
• zajišťování regionálního školství a jeho dlouhodobý rozvoj,
• správa dopravních komunikací II. a III. třídy.

Samostatná působnost obce zahrnuje například tyto činnosti:

• schvalování územního a regulačního plánu obce,
• vypisování místních poplatků,
• zřizování a správa mateřských, základních a základních uměleckých škol,
• meziobecní spolupráci.

Pokud zákon nestanoví, zda se jedná o samostatnou nebo přenesenou působnost, platí, že jde o samostatnou působnost.

5.2. Přenesená působnost

Přenesená působnost krajů a obcí představuje rozsah a obsah úkolů s povahou státní správy, který krajům a obcím přísluší v rozsahu stanoveném zvláštními zákony.

Kraje a obce přenesenou působnost vykonávají v zastoupení státu a řídí se přitom vedle zákonů a ostatních obecně závazných právních předpisů i usneseními vlády, směrnicemi ústředních orgánů státní správy a opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti.

Při výkonu samostatné působnosti mají obce stejné postavení – rozsah jejich působnosti je stejný bez ohledu na to, jak velká obec je. Z hlediska výkonu státní správy (přenesené působnosti) stanovuje zákon o obecním zřízení podle rozsahu výkonu přenesené působnosti tři kategorie obcí:

• obce, jejichž orgány vykonávají státní správu (přenesenou působnost) pouze v základním rozsahu a jen ve správním obvodu, který se kryje s územím vlastní obce,
• obce, jejichž obecnímu úřadu byla svěřena působnost pověřeného obecního úřadu, který vykonává ve svém správním obvodu státní správu v širším rozsahu než orgány obcí první kategorie (stanoveny zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem),
• obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřad vykonává oproti prvním dvěma kategoriím obcí obvodu další kompetence v celém správním obvodu obce s rozšířenou působností (stanoveny zákonem č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu).

Vedle výše uvedených třech základních typů obecních úřadů se také hovoří o obcích se stavebním úřadem, obcích s matričním úřadem a dalších, a to s ohledem na specifický způsob stanovení těchto typů úřadů.

Konkrétní úkoly v rámci výkonu přenesené působnosti stanovují pro konkrétní typ obecního úřadu jednotlivé speciální zákony. Převážnou většinu rozsahu přenesené působnosti vykonávají obce s rozšířenou působností a jejich obecní úřady.

Působnost samosprávných krajů je při výkonu samostatné i přenesené působnosti omezena správním obvodem kraje (vyššího územního samosprávného celku), tzn. neexistují různé typy krajů pro výkon přenesené působnosti jako u obcí.

Pozn. V souvislosti se členstvím České republiky v Evropské unii z důvodu klasifikace NUTS, která se využívá ke statistickému monitorování a analýzám bylo vytvořeno 8 regionů soudržnosti na úrovni NUTS 2, které jsou složeny z 1 až 3 krajů. Samosprávné kraje jsou zařazeny do úrovně NUTS 3. V regionech soudržnosti se zřizují Regionální rady, které jsou řídícím orgánem pro příslušný region soudržnosti. Kraje zařazené v regionu soudržnosti rozhodují společně.

Přenesená působnost kraje obsahuje:

• přezkoumávání hospodaření obcí,
• dozor nad zákonností ve státní správě a samosprávě obcí,
• zprostředkování osvojení a pěstounské péče,
• ochranu životního prostředí,
• spolupráci na organizaci voleb,
• odvolací řízení v první instanci,
• vedení a zpracování evidence odpadů,
• metodickou pomoc obcím.

Přenesená působnost obcí se liší dle rozdělení typů obcí a míry státní správy na ně přenesené.

Podle toho například:

Obce s rozšířenou působností:

• vydávají občanské průkazy, cestovní doklady, řidičské průkazy, živnostenská oprávnění, vedou evidenci obyvatel, registr motorových vozidel,
• koordinují poskytování sociálních služeb.

Obce s pověřeným obecním úřadem:

• vydávají rybářské lístky,
• fungují jako registrační místo pro volby a činí řadu úkonů souvisejících s přípravou a konáním voleb.

Obce se stavebním úřadem:

• vydávají územní rozhodnutí, stavební povolení, nařizují vyklizení nebo odstranění stavby a další úkony.

Obce s matričním úřadem:

• provádí zápisy v matričních knihách,
• vydávají matriční doklady (rodný, oddací, úmrtní listy).

Obce:

• projednávají přestupky, zajišťují volby,
• evidují obyvatele,
• vykonávají kompetence silničního úřadu.

6. Orgány krajů a obcí

Orgánem kraje je:

• zastupitelstvo kraje,
• rada kraje,
• hejtman,
• krajský úřad,
• zvláštní orgány kraje zřizované hejtmanem pro výkon přenesené působnosti,

Vedle toho působí orgány zastupitelstva kraje a rady kraje:

• výbory zřízené zastupitelstvem jako iniciativní a kontrolní orgány, přičemž zastupitelstvo zřizuje vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost,
• komise zřízené radou kraje jako iniciativní a poradní orgány.

Orgánem obce (města, městyse, statutárního města) je:

• zastupitelstvo obce,
• rada obce,
• starosta (primátor statutárního města),
• obecní úřad,
• zvláštní orgány obce, které zřizuje starosta pro výkon přenesené působnosti, jmenuje a odvolává jejich členy. (V případech stanovených zvláštními zákony vykonává zvláštní orgán obce s rozšířenou působností státní správu pro správní obvod obce s rozšířenou působností – např. povodňová komise).
• obecní policie, kterou zřizuje a zrušuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou.

Vedle toho působí orgány zastupitelstva obce a rady obce:

• výbory zřízené zastupitelstvem (např. územního rozvoje), přičemž zastupitelstvo obce zřizuje vždy finanční a kontrolní výbor,
• komise zřízené radou obce, která může být také výkonným orgánem, jestliže jí byl svěřen výkon přenesené působnosti (např. přestupková, sociálně právní ochrany dětí).

Hlavní město Praha má zároveň postavení obce i kraje. Orgánem hlavního města Prahy je:

• zastupitelstvo hlavního města Prahy,
• rada hlavního města Prahy,
• primátor hlavního města Prahy,
• magistrát,
• městská policie,
• zvláštní orgány.

Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřizuje jako své poradní orgány pro jednotlivé úseky své činnosti výbory (vždy výbor finanční, výbor kontrolní a výbor pro výchovu a vzdělávání).

Rada hlavního města Prahy zřizuje jako své iniciativní a poradní orgány komise.

7. Pravomoci orgánů obcí a krajů

Činnost a pravomoci některých orgánů na úrovni obcí a krajů (včetně hlavního města Prahy) je obdobná. Proto je níže uveden popis jejich fungování společně.

7.1. Zastupitelstvo

Zastupitelstvo je voleným nejvyšším samosprávným orgánem a zastupitelským sborem kraje nebo obce.

Členové zastupitelstev jsou voleni tajným hlasováním na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva. Funkční období zastupitelstva je čtyřleté. Výkon funkce člena zastupitelstva je výkonem veřejné funkce.

Zastupitelstvo se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za tři měsíce. Zasedání zastupitelstva jsou veřejná.

Zasedání zastupitelstva svolává a zpravidla řídí hejtman nebo starosta nebo primátor (statutárního města, hlavního města Prahy). Zákon stanoví, za jakých podmínek se vyhlásí nové volby zastupitelstva před uplynutím jeho funkčního období.

K platnému usnesení rozhodnutí nebo volbě zastupitelstva obce, kraje nebo hlavního města Prahy je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva (nestanoví‑li zvláštní právní předpis jinak).

Podle počtu obyvatel kraje má krajské zastupitelstvo 45 až 65 zastupitelů.

Zastupitelstvo obce má 5 až 55 zastupitelů dle počtu obyvatel a velikosti územního obvodu (např. do 500 obyvatel 5 až 15 členů, nad 150000 obyvatel 35 až 55 členů).

Zastupitelstvo hlavního města Prahy má 55 až 70 členů, přitom počet členů zastupitelstva hl. m. Prahy na příští volební období stanoví zastupitelstvo hl. m. Prahy nejpozději 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích, a pokud není takto počet stanoven, činí 55 členů.

Zastupitelstvo rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti a ve věcech přenesené působnosti rozhoduje, jen stanoví‑li tak zákon.

Zastupitelstvu obce je podle zákona o obcích vyhrazeno:

• schvalovat program rozvoje obce,
• schvalovat rozpočet obce, závěrečný účet obce a účetní závěrku obce sestavenou k rozvahovému dni,
• zřizovat trvalé a dočasné peněžní fondy obce,
• zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky obce, schvalovat jejich zřizovací listiny,
• rozhodovat o založení nebo rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy a rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,
• delegovat zástupce obce, s výjimkou § 102 odst. 2 písm. c), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast,
• navrhovat zástupce obce do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má obec majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje‑li rada obce ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 102 odst. 2 písm. c),
• vydávat obecně závazné vyhlášky obce,
• rozhodovat o vyhlášení místního referenda,
• navrhovat změny katastrálních území uvnitř obce, schvalovat dohody o změně hranic obce a o slučování obcí,
• určovat funkce, pro které budou členové zastupitelstva obce uvolněni,
• zřizovat a rušit výbory, volit jejich předsedy a další členy a odvolávat je z funkce,
• volit z řad členů zastupitelstva obce starostu, místostarosty a další členy rady obce (radní) a odvolávat je z funkce, stanovit počet členů rady obce,
• stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva obce,
• stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 71 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 76, o plněních pro členy zastupitelstva obce podle § 80 a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva obce podle § 81a odst. 6,
• vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi obcí a členem zastupitelstva obce,
• zřizovat a zrušovat obecní policii,
• rozhodovat o spolupráci obce s jinými obcemi a o formě této spolupráce,
• rozhodovat o zřízení a názvech částí obce, o názvech ulic a dalších veřejných prostranství,
• udělovat a odnímat čestné občanství obce a ceny obce,
• stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva obce,
• rozhodovat o peněžitých plněních poskytovaných fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva obce, za výkon funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů obce,
• rozhodovat o zřízení, sloučení, splynutí, rozdělení a zrušení veřejného neziskového ústavního zdravotnického zařízení, navrhovat zástupce do jeho dozorčí rady a rozhodovat o převodu vlastnického práva k majetku, s nímž hospodaří veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení nebo o jeho pronájmu v případech, kdy to stanoví zvláštní právní předpis,
• plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.

Zastupitelstvu obce je podle zákona o obcích dále vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních:

• nabytí a převod hmotných nemovitých věcí včetně vydání nemovitostí podle zvláštních zákonů, s výjimkou inženýrských sítí a pozemních komunikací, převod bytů a nebytových prostorů z majetku obce,
• poskytování věcných darů v hodnotě nad 20000 Kč a peněžitých darů ve výši nad 20000 Kč fyzické nebo právnické osobě v jednom kalendářním roce,
• poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 50000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí,
• uzavření smlouvy o společnosti a poskytování majetkových hodnot podle smlouvy o společnosti, jejíž je obec společníkem,
• peněžité i nepeněžité vklady do právnických osob,
• vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 20000 Kč,
• zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 20000 Kč,
• dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
• postoupení pohledávky vyšší než 20000 Kč,
• uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky, o převzetí dluhu, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a smlouvy o společnosti,
• zastavení nemovitých věcí,
• vydání komunálních dluhopisů,
• nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví obce,
• zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví obce nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby obcí v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo obce zcela nebo zčásti svěřit radě obce nebo starostovi.

Zastupitelstvu kraje je podle zákona o krajích vyhrazeno:

• předkládat návrhy zákonů Poslanecké sněmovně,
• předkládat návrhy Ústavnímu soudu na zrušení právních předpisů, má‑li za to, že jsou v rozporu se zákonem,
• vydávat obecně závazné vyhlášky kraje,
• koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat strategie rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
• schvalovat koncepce rozvoje cestovního ruchu na území kraje, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění,
• volit zástupce kraje do regionálních rad regionů soudržnosti,
• stanovit rozsah základní dopravní obslužnosti pro území kraje,
• rozhodovat o spolupráci kraje s jinými kraji a o mezinárodní spolupráci,
• schvalovat rozpočet kraje, schvalovat závěrečný účet kraje a schvalovat účetní závěrku kraje sestavenou k rozvahovému dni,
• zřizovat a rušit příspěvkové organizace a organizační složky kraje; k tomu 
  schvalovat jejich zřizovací listiny,
• rozhodovat o založení a rušení právnických osob, schvalovat jejich zakladatelské listiny, společenské smlouvy, zakládací smlouvy a stanovy, rozhodovat o účasti v již založených právnických osobách,
• delegovat zástupce kraje, s výjimkou § 59 odst. 1 písm. j), na valnou hromadu obchodních společností, v nichž má kraj majetkovou účast,
• navrhovat zástupce kraje do ostatních orgánů obchodních společností, v nichž má kraj
• majetkovou účast, a navrhovat jejich odvolání; to neplatí, rozhoduje‑li rada ve věcech jediného společníka obchodní společnosti podle § 59 odst. 1 písm. j),
• volit a odvolávat hejtmana, náměstka (náměstky) hejtmana a další členy rady z řad svých členů a odvolávat je z funkce,
• stanovit funkce, pro které budou členové zastupitelstva uvolněni a od kterého dne,
• zřizovat a zrušovat výbory, volit a odvolávat jejich předsedy a členy,
• stanovit výši odměn neuvolněným členům zastupitelstva za měsíc,
• stanovit paušální částku náhrady výdělku ušlého v souvislosti s výkonem funkce podle § 46 odst. 3, rozhodovat o mimořádných odměnách podle § 51, o plněních pro členy zastupitelstva podle § 55 a o poskytnutí náhrady za nevyčerpanou dovolenou uvolněným členům zastupitelstva podle § 56a odst. 6,
• vyslovovat souhlas se vznikem pracovněprávního vztahu mezi krajem a členem zastupitelstva,
• stanovit pravidla pro poskytování cestovních náhrad členům zastupitelstva (§ 56),
• rozhodovat o peněžitých plněních spojených s výkonem funkce členů výborů, komisí a zvláštních orgánů fyzickým osobám, které nejsou členy zastupitelstva,
• udělovat ceny kraje,
• rozhodovat o vyhlášení krajského referenda,
• plnit další úkoly stanovené zákonem.

Zastupitelstvu kraje je dále zákona o krajích vyhrazeno rozhodování o těchto právních jednáních kraje:

• nabytí a převod hmotných nemovitých věcí, s výjimkou inženýrských sítí 
  a pozemních komunikací,
• poskytování věcných a peněžitých darů podle zvláštního zákona v hodnotě nad 100000 Kč jedné fyzické nebo právnické osobě v kalendářním roce,
• poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nad 200000 Kč 
  v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám v kalendářním roce a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná‑li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,
• poskytování dotací obcím z rozpočtu kraje a kontrola jejich využití, s výjimkou poskytování dotací v době vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu, je‑li dotace poskytována v souvislosti s vyhlášeným krizovým stavem,
• vzdání se práva a prominutí dluhu vyšší než 200000 Kč,
• zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě vyšší než 200000 Kč,
• dohody o splátkách s lhůtou splatnosti delší než 18 měsíců,
• postoupení pohledávky vyšší než 200000 Kč,
• uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru, zápůjčky, o převzetí ručitelského závazku, o přistoupení k závazku a ke smlouvě o společnosti,
• zastavení nemovitostí,
• vydání komunálních dluhopisů,
• stanovení majetkové účasti na podnikání jiných právnických osob,
• peněžité a nepeněžité vklady do právnických osob,
• nabytí a převod práva stavby a smluvní zřízení práva stavby k pozemku ve vlastnictví kraje,
• zpeněžení hmotné nemovité věci ve vlastnictví kraje nebo práva stavby ve veřejné dražbě a nabytí hmotné nemovité věci nebo práva stavby krajem v dražbě, ve veřejné soutěži o nejvhodnější nabídku nebo jiným obdobným způsobem; tuto pravomoc může zastupitelstvo zcela nebo zčásti svěřit radě nebo hejtmanovi.

7.2. Rada

Rada je výkonným orgánem kraje nebo obce pro oblast samostatné působnosti kraje nebo obce. Ze své činnosti se odpovídá zastupitelstvu. Volí ji zastupitelstvo z řad svých členů.

Radu kraje tvoří hejtman, zástupci hejtmana a další členové tak, aby měli 9 až 11 členů podle počtu obyvatel kraje. Rada hlavního města Prahy má 11 členů a tvoří ji primátor hlavního města Prahy, náměstek (náměstkové) primátora hlavního města Prahy a další členové rady hl. m. Prahy. Radu obce tvoří starosta, místostarostové a další členové. Počet členů rady obce činí nejméně 5 a nejvýše 11 členů, přičemž nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce.

Rada obce se nevolí v případě, že zastupitelstvo obce má méně než 15 členů; v takových případech plní funkci rady starosta s tím, že některé důležité pravomoci rady vykonává přímo zastupitelstvo.

Radě obce je vyhrazeno podle zákona o obcích:

• zabezpečovat hospodaření obce podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem obce,
• plnit vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce, s výjimkou obecní policie, úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních předpisů, nejsou‑li vyhrazeny zastupitelstvu obce (§ 84 odst. 2),
• rozhodovat ve věcech obce jako jediného společníka obchodní společnosti,
• vydávat nařízení obce,
• projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva obce nebo komisemi rady obce,
• stanovit rozdělení pravomocí v obecním úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení obecního úřadu (§ 109 odst. 2),
• na návrh tajemníka obecního úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů obecního úřadu v souladu se zvláštním zákonem,
• zřizovat a zrušovat podle potřeby, komise rady obce, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
• kontrolovat plnění úkolů obecním úřadem a komisemi v oblasti samostatné působnosti obce,
• stanovit celkový počet zaměstnanců obce v obecním úřadu a v organizačních složkách obce,
• přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá obecním úřadem v samostatné působnosti a komisemi,
• stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
• schvalovat organizační řád obecního úřadu,
• plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
• schvalovat účetní závěrku obcí zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni.

Starosta pozastaví výkon usnesení rady obce, má‑li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce.

Radě kraje je vyhrazeno podle § 59 odst. 1 a 2 zákona o krajích:

• zabezpečovat hospodaření podle schváleného rozpočtu, provádět rozpočtová opatření v rozsahu svěřeném zastupitelstvem,
• stanovit počet zaměstnanců kraje zařazených do krajského úřadu, do zvláštních orgánů kraje a do organizačních složek a objem prostředků na platy těchto zaměstnanců,
• na návrh ředitele krajského úřadu jmenovat a odvolávat vedoucí odborů krajského úřadu v souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání vedoucích odborů bez návrhu ředitele je neplatné,
• zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
• ukládat krajskému úřadu úkoly v oblasti samostatné působnosti a kontrolovat jejich plnění,
• přezkoumávat opatření přijatá krajským úřadem v samostatné působnosti,
• vyřizovat návrhy, připomínky a podněty obcí a právnických osob z územního obvodu kraje,
• stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
• vykonávat zakladatelské a zřizovatelské funkce ve vztahu k právnickým osobám, organizačním složkám, které byly zřízeny nebo založeny krajem nebo které byly na kraj převedeny zvláštním zákonem, včetně jmenování a odvolávání jejich ředitelů a stanovení jejich platu a odměn; k tomu pravidelně jedenkrát ročně projednávat zprávu o jejich činnosti, o plnění jejich úkolů, pro které byly založeny nebo zřízeny, a přijímat příslušná opatření k nápravě,
• rozhodovat ve věcech kraje jako jediného společníka obchodní společnosti,
• vydávat nařízení kraje,
• projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva nebo komisemi rady,
• plnit úkoly stanovené zvláštním právním předpisem,
• schvalovat účetní závěrku krajem zřízené příspěvkové organizace sestavenou k rozvahovému dni,
• rozhodovat o těchto právních jednáních kraje:
  • poskytování dotací a návratných finančních výpomocí do 200000 Kč v jednotlivém případě fyzickým nebo právnickým osobám v kalendářním roce a uzavření veřejnoprávních smluv o jejich poskytnutí, nejedná‑li se o účelové dotace z prostředků státního rozpočtu,
  • vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 200000 Kč,
    – zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 200000 Kč,
  • uzavírání dohod o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
  • nabytí a převodu movitých věcí na kraj včetně peněz,
  • poskytování věcných a finančních darů do 100000 Kč v jednotlivých 
    případech.

Hejtman pozastaví výkon usnesení rady, má‑li za to, že je usnesení nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.

Radě hlavního města Prahy je vyhrazeno podle § 68 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze:

• zabezpečovat hospodaření hlavního města Prahy podle schváleného rozpočtu a kontrolovat hospodaření podle něj,
• provádět rozpočtová opatření v rozsahu stanoveném zastupitelstvem hlavního města Prahy,
• ukládat Magistrátu hlavního města Prahy úkoly v oblasti samostatné působnosti hlavního města Prahy a kontrolovat jejich plnění,
• projednávat a řešit návrhy, připomínky a podněty předložené jí členy zastupitelstva hlavního města Prahy, komisemi rady hlavního města Prahy nebo městskými částmi,
• stanovit pravidla pro přijímání a vyřizování petic a stížností,
• na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy zřizovat a rušit odbory 
  Magistrátu hlavního města Prahy a vydávat organizační řád Magistrátu hlavního města Prahy,
• plnit vůči právnickým osobám a zařízením zřízeným nebo založeným 
  zastupitelstvem hlavního města Prahy úkoly zakladatele nebo zřizovatele podle zvláštních právních předpisů, nejsou‑li vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy, a schvalovat účetní závěrku příspěvkové organizace zřízené hlavním městem Prahou, sestavenou k rozvahovému dni,
• plnit funkci valné hromady, je‑li hlavní město Praha jediným akcionářem nebo jediným společníkem,
• zřizovat a zrušovat podle potřeby komise rady hlavního města Prahy, jmenovat a odvolávat z funkce jejich předsedy a členy,
• přezkoumávat na základě podnětů opatření přijatá Magistrátem hlavního města Prahy a komisemi rady hlavního města Prahy v samostatné působnosti,
• plnit úkoly stanovené zvláštním zákonem,
• rozhodovat o poskytování dotací a návratných finančních výpomocí nepřesahujících 200000 Kč v jednotlivých případech spolkům, humanitárním organizacím a jiným fyzickým a právnickým osobám působícím v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, požární ochrany, kultury, vzdělávání a vědy, zdravotnictví, protidrogových aktivit, prevence kriminality a ochrany životního prostředí a uzavření veřejnoprávní smlouvy o jejich poskytnutí,
• rozhodovat o majetkové účasti hlavního města Prahy na podnikání jiných osob s výjimkou právnických osob založených nebo zřízených hlavním městem Prahou o hodnotě nižší než 5000000 Kč,
• rozhodovat o přijetí a poskytnutí úvěru nebo zápůjčky a uzavření smlouvy 
  o společnosti, nejde‑li o závazek vyšší než 10000000 Kč,
• rozhodovat o převzetí dluhu, ručení za závazky jiných osob, převzetí ručitelského závazku a přistoupení k závazku, nejde‑li o závazek vyšší než 5000000 Kč,
• rozhodovat o bezúplatném postoupení pohledávek v hodnotě nepřevyšující 10000000 Kč,
• rozhodovat o peněžitých i nepeněžitých vkladech do obchodních společností, nadací, obecně prospěšných společností a svazků obcí v hodnotě nepřevyšující 5000000 Kč,
• rozhodovat o vzdání se práva a prominutí dluhu nepřevyšující 5000000 Kč,
• rozhodovat o zastavení movitých věcí nebo práv v hodnotě nepřevyšující 
  5000000 Kč,
• rozhodovat o dohodách o splátkách s lhůtou splatnosti nepřevyšující 18 měsíců,
• rozhodovat o stanovení počtu zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do Magistrátu hlavního města Prahy, do zařízení hlavního města Prahy bez právní subjektivity, do organizačních složek a do městské policie a o objemu prostředků na platy těchto zaměstnanců,
• rozhodovat o jmenování a odvolání ředitelů odborů Magistrátu hlavního města Prahy na návrh ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitelů odborů bez návrhu ředitele Magistrátu hlavního města Prahy je neplatné.

Primátor hlavního města Prahy pozastaví výkon usnesení rady hlavního města Prahy, má‑li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, které je povinno usnesení rady hlavního města Prahy projednat a v případě potřeby zjednat nápravu.

7.3. Představitelé obcí a krajů

Starosta je představitelem města, městské části nebo městského obvodu, městyse, obce.

Primátor je představitelem statutárního města nebo hlavního města Prahy.

Hejtman je představitelem kraje volený zastupitelstvem, volený zastupitelstvem z řad jeho členů.

Hejtman, starosta a primátor zastupují územní samosprávný celek navenek. Za výkon své funkce jsou odpovědní svému zastupitelstvu.

Starosta podle zákona o obcích:

• odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok,
• plní úkoly zaměstnavatele podle zvláštních předpisů, uzavírá a ukončuje pracovní poměr se zaměstnanci obce a stanoví jim plat podle zvláštních předpisů, pokud není v obci tajemník obecního úřadu; vedoucí odboru jmenuje, odvolává a stanoví jim plat, jen není‑li zřízena rada obce,
• může po projednání s ředitelem krajského úřadu svěřit komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech,
• může požadovat po Policii České republiky spolupráci při zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku,
• odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce,
• zabezpečuje výkon přenesené působnosti v obcích, kde není tajemník obecního úřadu,
• rozhoduje o záležitostech samostatné působnosti obce svěřených mu radou obce,
• plní další úkoly stanovené tímto zákonem a zvláštními zákony,
• plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a tajemníkovi obecního úřadu.

Starosta také podle § 105 zákona o obcích pozastaví výkon usnesení rady obce, má‑li za to, že je nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva obce (§ 84 odst. 5).

Hejtman podle § 61 odst. 3 zákona o krajích:

• s náměstkem hejtmana podepisuje právní předpisy kraje,
• po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele v souladu se zvláštním zákonem; jmenování nebo odvolání ředitele bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
• stanoví podle zvláštního předpisu plat řediteli a ukládá mu úkoly,
• na základě zmocnění v zákoně zřizuje pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány,
• odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok,
• odpovídá za informování občanů o činnosti kraje,
• vykonává další úkoly v samostatné nebo přenesené působnosti, pokud jsou mu svěřeny zastupitelstvem, radou nebo tak stanoví zákon.
• plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva a řediteli.
• Hejtman také pozastaví výkon usnesení rady, má‑li za to, že je usnesení nesprávné. Věc pak předloží k rozhodnutí nejbližšímu zasedání zastupitelstva.

Primátor hlavního města Prahy podle zákona o hlavním městě Praze:

• spolu s náměstkem primátora hlavního města Prahy podepisuje právní předpisy hlavního města Prahy,
• po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává ředitele Magistrátu hlavního města Prahy; jmenování nebo odvolání ředitele Magistrátu hlavního města Prahy bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné,
• ukládá úkoly řediteli Magistrátu hlavního města Prahy,
• stanoví podle zvláštních právních předpisů plat řediteli Magistrátu hlavního města Prahy,
• odpovídá za včasné objednání přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy,
• zabezpečuje plnění úkolů obrany, úkolů spojených s mobilizačními přípravami státu a civilní ochrany na území hlavního města Prahy,
• vykonává funkci hejtmana kraje, pokud zákon nestanoví jinak,
• vykonává další úkoly v samostatné působnosti hlavního města Prahy, pokud jsou mu uloženy zastupitelstvem hlavního města Prahy,
• plní další úkoly stanovené tímto nebo zvláštním zákonem,
• plní obdobné úkoly jako statutární orgán zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči uvolněným členům zastupitelstva hlavního města Prahy a řediteli Magistrátu hlavního města Prahy. Primátor hlavního města Prahy pozastaví výkon usnesení rady hlavního města Prahy, má‑li za to, že je nesprávné.

7.4. Krajský úřad (Magistrát hlavního města Prahy)

Krajský úřad je orgán kraje povolaný k plnění úkolů kraje v oblasti jeho samostatné i přenesené působnosti.

Tvoří jej ředitel a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu.

Ředitel krajského úřadu (magistrátu hl. m. Prahy) je zaměstnancem kraje a stojí v čele krajského úřadu (magistrátu hl. m. Prahy). Za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu (magistrátu hl. m. Prahy) v samostatné a přenesené působnosti je odpovědný hejtmanovi (primátorovi hl. m. Prahy). Hejtman (primátor hl. m. Prahy) jej po předchozím souhlasu ministra vnitra jmenuje a odvolává v souladu se zvláštním zákonem; přitom platí, že jmenování nebo odvolání ředitele bez předchozího souhlasu ministra vnitra je neplatné.

7.5. Obecní (městský) úřad

Obecní (městský) úřad je sídlem obecních orgánů a organizační jednotkou výkonu územní veřejné správy v obci. Jeho posláním je plnit úkoly obce v oblasti její samostatné i přenesené působnosti a současně vykonává organizační a administrativní zabezpečení činnosti orgánů obce. Rozsah výkonu přenesené působnosti odpovídá typu obce.

Obecní úřad tvoří:

• starosta,
• místostarostové,
• tajemník (je‑li ustanovován) a
• zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu.

V čele obecního úřadu je starosta. Tajemník obecního úřadu je zaměstnancem obce a je odpovědný za plnění úkolů obecního úřadu v samostatné působnosti i přenesené působnosti starostovi. Funkce tajemníka se vždy zřizuje v obcích s pověřeným obecním úřadem a v obcích s rozšířenou působností, ostatní obce tuto funkci mohou zřídit. Pokud tajemník není ustanoven, plní jeho úkoly starosta.

7.6. Obecní (nebo městská) policie

Obecní (nebo městská) policie je fakultativním orgánem obce, který zabezpečuje místní záležitosti veřejného pořádku v rámci působnosti obce. Zřizuje a zrušuje ji zastupitelstvo obce obecně závaznou vyhláškou podle speciálního zákona č. 553/1991 Sb.

Její činnost řídí starosta nebo jiný určený člen zastupitelstva. Při plnění svých úkolů spolupracuje s Policií České republiky.

Obecní policie může vykonávat stanovené úkoly na základě veřejnoprávní smlouvy i na území jiných obcí.

7.7. Zvláštní orgány

Zvláštní orgány kraje (obce) jsou zřizovány hejtmanem (primátorem, starostou) v případech stanovených zvláštními zákony (např. zákon o vodách, zákon o přestupcích) pro výkon přenesené působnosti na příslušném úseku státní správy svěřeném kraji (obci). Jedná se například o bezpečnostní radu kraje, krizový štáb kraje, povodňovou komisi.

Jejich předsedu a ostatní členy jmenuje a odvolává hejtman (primátor, starosta), jemuž je tento zvláštní orgán odpovědný ze své činnosti.

8. Postavení a práva občana obce a kraje

Občanem obce je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky, a je v obci hlášena k trvalému pobytu.

Občanem kraje je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a je přihlášena k trvalému pobytu v některé obci nebo na území vojenského újezdu v územním obvodu kraje.

Občanem hlavního města Prahy je fyzická osoba, která je státním občanem České republiky a v hlavním městě Praze je přihlášena k trvalému pobytu.

Občan obce, kraje nebo hl. města Prahy, který dosáhl věku 18 let, má právo:

• volit a být volen do zastupitelstva za podmínek stanovených zákonem,
• vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem,
• nahlížet do rozpočtu a do závěrečného účtu, do zprávy o výsledku přezkoumání hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok, do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva, do usnesení rady, výborů zastupitelstva a komisí rady a pořizovat si z nich výpisy, pokud tomu nebrání jiné zákony,
• vyjadřovat se k návrhu rozpočtu a k závěrečnému účtu za uplynulý kalendářní rok, písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva,
• požadovat projednání určité záležitosti voblasti samostatné působnosti radou nebo zastupitelstvem; je‑li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce (podepsána nejméně 1000 občanů kraje nebo hlavního města Prahy), musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde‑li o působnost zastupitelstva obce nebo kraje, nejpozději do 90 dnů.
• podávat orgánům obce, kraje, hl. m. Prahy návrhy, připomínky a podněty; tyto orgány je vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, jde‑li o působnost zastupitelstva obce nebo kraje, nejpozději do 90 dnů.
• hlasovat v místním (krajském) referendu za podmínek stanovených zvláštním zákonem.

9. Hospodaření obce a kraje

Majetek obce, kraje a hl. m. Prahy musí být využíván účelně a hospodárně v souladu s jejich zájmy a úkoly vyplývajícími ze zákonem vymezené působnosti. Obce, kraje a hl. m. Praha jsou povinny pečovat o zachování a rozvoj svého majetku. Porušením výše stanovených povinností není podle zákona č. 257/2017 Sb. takové nakládání s majetkem, které sleduje jiný důležitý zájem (než účelnost a hospodárnost), který je řádně odůvodněn.

Stát neručí za hospodaření a závazky obce, kraje nebo hl. m. Prahy, pokud tento závazek nepřevezme stát smluvně.

Obec požádá o přezkoumání hospodaření obce za uplynulý kalendářní rok příslušný krajský úřad, anebo zadá přezkoumání auditorovi nebo auditorské společnosti. Přezkoumání hospodaření obce provádí kraj v přenesené působnosti. Nepožádá‑li obec o přezkoumání svého hospodaření příslušný krajský úřad, ani nezadá přezkoumání auditorovi, přezkoumá hospodaření obce příslušný krajský úřad.

Hlavní město Praha požádá o přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok Ministerstvo financí anebo zadá přezkoumání auditorovi. Neučiní‑li tak, přezkoumá je Ministerstvo financí. Ministerstvo financí může ve stanovených případech, kdy je příslušné k přezkoumání hospodaření hlavního města Prahy, pověřit tímto přezkoumáním Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.
Hospodaření hlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu republiky, ze státních fondů republiky kontroluje Ministerstvo financí i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Hospodaření kraje za uplynulý kalendářní rok přezkoumá Ministerstvo financí. Ministerstvo financí může přezkoumáním hospodaření kraje pověřit Generální finanční ředitelství nebo finanční úřad.

9.1. Hospodaření kraje s dotacemi ze státního rozpočtu republiky a ze státních fondů republiky

Tuto oblast kontroluje Ministerstvo financí nebo jím pověřený finanční úřad i v průběhu rozpočtového roku. V případě, že byl porušen zákon, Ministerstvo financí uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků.

Závěrečný účet spolu se zprávou o výsledcích přezkoumání hospodaření obce, kraje nebo hl. m. Prahy za uplynulý kalendářní rok projedná zastupitelstvo do 30. června následujícího roku a přijme opatření k nápravě nedostatků.

Sestavování rozpočtu a závěrečného účtu a hospodaření s prostředky tohoto rozpočtu se řídí zvláštním zákonem.

Zvláštní postavení je stanoveno finančnímu výboru obce (hl. m. Prahy):

• provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce (hl. m. Prahy),
• plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce (hl. m. Prahy).

Finanční výbor kraje potom:

• provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky kraje,
• provádí kontrolu hospodaření právnických osob a zařízení založených nebo zřízených krajem, nebo které na kraj byly převedeny,
• provádí kontrolu využití dotací a návratných finančních výpomocí poskytnutých krajem z jeho prostředků obcím; za tímto účelem je výbor oprávněn požadovat od obcí příslušné podklady a obce jsou povinny poskytnout výboru požadovanou součinnost,
• plní další úkoly ve finanční oblasti, kterými jej pověří zastupitelstvo.

10. Druhy právních předpisů vydávaných v působnosti územních samosprávných celků

Obce a kraje mohou k plnění svých úkolů vydávat obecně závazné právní předpisy, kterými jsou:

• obecně závazné vyhlášky v samostatné působnosti,
• nařízení v přenesené působnosti, a to na základě zákona a v jeho mezích.

Obecně závaznou vyhláškou lze ukládat povinnosti fyzickým a právnickým osobám k zabezpečení místních záležitostí veřejného pořádku, pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, k zajištění udržování čistoty veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě apod., stanoví‑li tak zvláštní zákon.

Ve věcech patřících do přenesené působnosti mohou obce a kraje vydávat na základě zákona a v jeho mezích nařízení, jsou­­‑li k tomu zákonem zmocněny.

Formou nařízení se např. upravuje oblast požární ochrany v kraji, vydává tržní řád nebo upravuje použití reklamy na veřejně přístupných místech.

Městské obvody a městské části podle zákona o obcích nemohou vydávat obecně závazné vyhlášky nebo nařízení.

11. Spolupráce obcí a krajů

Obce mohou při výkonu samostatné působnosti vzájemně spolupracovat. Kraje mohou spolupracovat s ostatními kraji a s obcemi.

Obce mohou také spolupracovat s obcemi jiných států a být členy mezinárodních sdružení územních samosprávných celků. To samé platí pro kraje. Svazky obcí mohou spolupracovat se svazky obcí jiných států.

11.1. Dobrovolný svazek obcí

Obce mohou vytvářet svazky obcí, jakož i vstupovat do svazků obcí již vytvořených za účelem ochrany a prosazování svých společných zájmů. Svazek obcí vede účetnictví a nabývá právní osobnosti zápisem do rejstříku svazků obcí vedeného u krajského úřadu. Členem svazku obcí nemůže být kraj.

Zabývají se úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu, zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvozu komunálních odpadů a další.

11.2. Místní akční skupiny

Příkladem spolupráce obcí s jinými subjekty (se spolky či obchodními korporacemi) jsou místní akční skupiny (MAS) vytvářené pro čerpání prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a dalších Operačních programů financovaných z EU. Obvykle se zaměřují na rozvoj cestovního ruchu, kulturní dědictví a životní prostředí, stimulaci malého a středního podnikání a drobnou infrastrukturu.

11.3. Přeshraniční spolupráce

Obce, kraje, případně jejich sdružení se účastní také přeshraniční spolupráce v Euroregionech. V rámci programů přeshraniční spolupráce spravují prostředky určené na projekty menších finančních objemů prohlubující přímou komunikaci a kooperaci mezi obyvateli příhraničních regionů.