12. Svobodný přístup k informacím

1. Právo na informace

Právo na informace je v českém právním řádu zakotveno v Listině základních práv a svobod.

Podle čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod:

„Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti.“

Podmínky stanovuje především zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), který představuje obecný předpis pro poskytování informací státem, územními samosprávami a tzv. veřejnými institucemi. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím je postupováno ve všech případech, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak. Speciálním právním předpisem pro právo na informace o životním prostředí je zákon č. 123/1998 Sb. Některé zákony (např. zákon č. 499/2004 Sb., zákon č. 257/2001 Sb., zákon č. 89/1995 Sb.) upravují právo na informace v dílčích aspektech.

Zákon o svobodném přístupu k informacím tedy:

• zapracovává příslušné předpisy EU [směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1024 ze dne 20. června 2019 o otevřených datech a o opakovaném použití informací veřejného sektoru],
• upravuje pravidla pro poskytování informací,
• upravuje podmínky práva svobodného přístupu k těmto informacím.

Zákon o svobodném přístupu k informacím se nevztahuje na poskytování informací o údajích vedených v centrální evidenci účtů a v navazujících evidencích, informací, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví, a dalších informací, pokud zvláštní zákon upravuje jejich poskytování, zejména vyřízení žádosti včetně náležitostí a způsobu podání žádosti, lhůt, opravných prostředků a způsobu poskytnutí informací. Povinnost poskytovat informace se netýká dotazů na názory, budoucí rozhodnutí a vytváření nových informací.

2. Poskytování informací

Povinné subjekty poskytují informace na základě žádosti nebo zveřejněním.

Pokud je informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se za standardních podmínek užití (tedy za podmínek, které jsou objektivní, přiměřené, nediskriminační, nevýhradní a neomezují způsob ani účel následného využití poskytovaných informací). Dále povinný subjekt poskytuje požadovanou informaci ve formátech a jazycích podle obsahu žádosti o poskytnutí informace.

Pokud je informace poskytována na základě žádosti, poskytuje se způsobem podle obsahu žádosti, zejména:

• sdělením informace v elektronické nebo listinné podobě,
• poskytnutím kopie dokumentu obsahujícího požadovanou informaci,
• poskytnutím datového souboru obsahujícího požadovanou informaci,
• nahlédnutím do dokumentu obsahujícího požadovanou informaci,
• sdílením dat prostřednictvím rozhraní pro programování aplikací, nebo
• umožněním dálkového přístupu k informaci, která se v průběhu času mění, obnovuje, doplňuje nebo opakovaně vytváří, nebo jejím pravidelným předáváním jiným způsobem.

Informace poskytovaná zveřejněním se poskytuje za standardních podmínek užití a ve všech formátech a jazycích, ve kterých byla vytvořena. Při zveřejnění takové informace v elektronické podobě musí být jeden z těchto formátů otevřený a – je‑li to možné – taktéž strojově čitelný.

Povinný subjekt zveřejní do 15 dnů od poskytnutí informace na žádost tuto informaci způsobem umožňujícím dálkový přístup (možností dálkového přístupu je „přístup k informaci neomezeného okruhu žadatelů pomocí sítě nebo služby elektronických komunikací“). O informacích poskytnutých v jiné než v elektronické podobě, nebo o mimořádně rozsáhlých elektronicky poskytnutých informacích postačí zveřejnit doprovodnou informaci vyjadřující její obsah. Zákon o svobodném přístupu k informacím výslovně vylučuje zveřejnění „informace o výši příjmu osoby, které poskytl nebo poskytuje veřejné prostředky mající povahu příjmu ze závislé činnosti nebo funkčních požitků podle zákona o daních z příjmů“; toto vyloučení sleduje ochranu dotčených osob před plošným zveřejněním, které by mohlo mít povahu neproporčního zásahu do ochrany soukromí a osobních údajů.

3. Žádost o poskytnutí informace

Žádost o poskytnutí informace se podává ústně, nebo písemně, a to i prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací. Ustanovení § 14 (postup při podávání a vyřizování písemných žádostí), § 14a až 14c, § 15 (rozhodnutí o odmítnutí žádosti), § 16 (odvolání), § 16a (stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace) a ustanovení § 18 (výroční zpráva) zákona o svobodném přístupu k informacím platí pouze pro žádosti podané písemně.

Žadatelem je „každá fyzická i právnická osoba, která žádá o informaci.“ V případě, že je žadatelem (jiný) povinný subjekt, je mu poskytována informace za stejných podmínek jako jiným žadatelům. Ze žádosti musí být zřejmé, kterému povinnému subjektu je určena, a že se žadatel domáhá poskytnutí informace ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím. Fyzická osoba uvede v žádosti jméno, příjmení, datum narození, adresu místa trvalého pobytu nebo, není‑li přihlášena k trvalému pobytu, adresu bydliště a adresu pro
doručování, liší‑li se od adresy místa trvalého pobytu nebo bydliště. Právnická osoba uvede název, identifikační číslo osoby, adresu sídla a adresu pro doručování, liší‑li se od adresy sídla. Adresou pro doručování se rozumí též elektronická adresa.

Pokud ze žádost není zřejmé, jakému povinnému subjektu je určena, že se žadatel domáhá poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, neobsahuje‑li žádost adresu pro doručování ,a případně není‑li elektronická žádost podána prostřednictvím elektronické adresy podatelny povinného subjektu (pokud ji povinný subjekt zřídil), není žádostí ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím.

4. Postup při vyřizování písemné žádosti o poskytnutí informace

Pokud žádost o poskytnutí informace směřuje k poskytnutí zveřejněné informace, může povinný subjekt co nejdříve, nejpozději však do sedmi dnů, místo poskytnutí informace sdělit žadateli údaje umožňující vyhledání a získání zveřejněné informace, zejména odkaz na internetovou stránku, kde se informace nachází.

Povinný subjekt posoudí žádost a:

• brání‑li nedostatek údajů o žadateli postupu vyřízení žádosti o informaci (zejména vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti), vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů ode dne podání žádosti, aby žádost doplnil; pokud žadatel této výzvě nevyhoví do 30 dnů ode dne jejího doručení, žádost odloží, 
• v případě, že je žádost nesrozumitelná, není zřejmé, jaká informace je požadována, nebo je formulována příliš obecně, vyzve žadatele ve lhůtě do sedmi dnů od podání žádosti, aby žádost upřesnil; pokud žadatel žádost neupřesní do 30 dnů ode dne doručení výzvy, rozhodne o odmítnutí žádosti,
• v případě, že požadované informace se nevztahují k jeho působnosti, žádost odloží a tuto odůvodněnou skutečnost sdělí do sedmi dnů ode dne doručení žádosti žadateli,
• nevydá‑li rozhodnutí o odmítnutí žádosti, poskytne informaci v souladu se žádostí ve lhůtě nejpozději do 15 dnů ode dne přijetí žádosti nebo ode dne jejího doplnění nebo upřesnění.

Lhůtu pro poskytnutí informace může povinný subjekt prodloužit ze závažných důvodů, nejvýše však o deset dní.

Povinné subjekty jsou v souvislosti s poskytováním informací oprávněny žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli. Povinný subjekt může vyžádat i úhradu za mimořádně rozsáhlé vyhledání informací.

Pokud povinný subjekt žádosti – byť i jen zčásti – nevyhoví, vydá ve lhůtě pro vyřízení žádosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, popřípadě o odmítnutí části žádost, s výjimkou případů, kdy se žádost odloží. Pokud povinný subjekt poskytuje informaci formou kopie dokumentu, z něhož vyloučil pouze osobní údaje nebo informace, které jsou bankovním nebo obchodním tajemstvím a které získal při postupech podle správního, daňového nebo kontrolního řádu, nemusí vydat rozhodnutí o odmítnutí žádosti.

Proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti lze podat odvolání.

Povinný subjekt předloží odvolání spolu se spisovým materiálem nadřízenému orgánu ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení odvolání. Nadřízený orgán rozhodne o odvolání do 15 dnů ode dne předložení odvolání povinným subjektem. Lhůta pro rozhodnutí o rozkladu je 15 pracovních dnů ode dne doručení rozkladu povinnému subjektu. Lhůtu nelze prodloužit.

Stížnost na postup při vyřizování žádosti o informace může podat žadatel:

• který nesouhlasí s vyřízením žádosti odkazem na zveřejněnou informaci,
• kterému po uplynutí lhůty nebyla poskytnuta informace nebo předložena konečná licenční nabídka a nebylo vydáno rozhodnutí o odmítnutí žádosti,
• kterému byla informace poskytnuta částečně, aniž bylo o zbytku žádosti vydáno rozhodnutí o odmítnutí, nebo
• který nesouhlasí s výší úhrady požadované v souvislosti s poskytováním informací.

Stížnost se podává u povinného subjektu. O stížnosti rozhoduje nadřízený orgán.

Rozhodnutí nadřízeného orgánu lze přezkoumat v přezkumném řízení, pro jehož vedení podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.

K opatřením proti nečinnosti nadřízeného orgánu podle zvláštního právního předpisu je příslušný Úřad pro ochranu osobních údajů.