8. Boj proti korupci

1. Úvod

Vláda od roku 1999 schvaluje střednědobé strategické protikorupční dokumenty, jejichž cílem je stanovení priorit a vymezení relevantních aktérů v oblasti boje proti korupci pověřených koordinací realizace protikorupční politiky na vládní úrovni či plněním jednotlivých protikorupčních opatření.

Strategické protikorupční dokumenty vlády mají za cíl rovněž informovat příslušné mezinárodní organizace (např. EU, Rada Evropy, Organizace spojených národů, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) o prioritách a nástrojích protikorupční politiky v ČR.

V neposlední řadě jsou strategické protikorupční dokumenty vlády nástrojem informování občanů ČR o plnění priorit a úkolů zakotvených v programových dokumentech vlády (např. v programovém prohlášení vlády či koaliční smlouvě).

2. Protikorupční politika vlády v letech 2023 až 2026

Vláda jmenovaná dne 17. prosince 2021 se ve svých programových dokumentech zavázala ke splnění řady protikorupčních opatření, přičemž koordinací jejich realizace je pověřen ministr spravedlnosti.

Vládní koncepce boje proti korupci na léta 2023 až 2026 (dále jen „Koncepce“) coby strategický protikorupční dokument vlády stanoví základní rámec realizace protikorupční politiky v období let 2023 až 2026.

2.1. Hlavní nástroje realizace protikorupční politiky vlády

Akční plány boje proti korupci

Jedná se o jednoleté nebo dvouleté dokumenty schvalované vládou, jejichž cílem je stanovení konkrétních legislativních a nelegislativních úkolů v daném roce a stanovení gestora či gestorů plnění úkolů.

Termíny plnění úkolů jsou navázány na plány legislativních prací a plány nelegislativních úkolů vlády v daném roce. Plnění úkolů podléhá každoročnímu zhodnocení schvalovanému vládou.

Hodnocení korupčních rizik v legislativním procesu (Corruption Impact Assessment, CIA)

Jedná se o mechanismus zakotvený Legislativními pravidly vlády a Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace. Je integrální součástí hodnocení dopadů regulace (Regulatory Impact Assessment, RIA).

Hodnocení korupčních rizik umožňuje v průběhu legislativního procesu na vládní úrovni (primárně v mezirezortním připomínkovém řízení) detekovat – a působit tak coby preventivní nástroj vládní protikorupční politiky v legislativním procesu – možná korupční rizika či naopak protikorupční efekt předkládaných návrhů právních předpisů.

Rada vlády pro koordinaci boje s korupcí

V jejím čele stojí ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády a je složená ze zástupců vlády, orgánů činných v trestním řízení, územních samosprávných celků, hospodářských partnerů, profesních komor, neziskových organizací a akademického sektoru.

Je korektivem vládní protikorupční politiky majícím potenciál jejího usměrňování z expertních pozic.

Coby poradní orgán vlády s využitím svých již existujících pracovních komisí může vládě předkládat odborná stanoviska, navrhovat nová protikorupční opatření a podílet se na utváření protikorupční politiky vlády.

Dlouhodobý a systematický sběr strukturovaných a analytických dat z terénu v problémových sektorech

Zpracování sektorových analýz gestory daných agend umožňuje lépe navrhovat účinná a zacílená protikorupční opatření, a to na sociologicko‑vědeckém základě. Realizace sociologického šetření a vytvoření sady pravidelně zjišťovaných dat, metodiky jejich sběru a nastavení relevantních indikátorů v oblasti boje proti korupci má do budoucna umožnit efektivnější detekci korupčních trendů a ohnisek a realizaci konkrétních opatření k eliminaci korupčního chování.

Aktivní a konstruktivní působení ČR v mezinárodních organizacích, hodnotících mechanismech a platformách

Představuje v podmínkách globalizovaného a vzájemně propojeného světa jeden z neodmyslitelných nástrojů, jak působit proti korupčnímu jednání a korupčním sítím na mezinárodní a nadnárodní úrovni a přijímat koordinovaná a synergická opatření proti takovému korupčnímu jednání, které by pouze na národní úrovni nemohlo být účinně omezováno. Mezinárodní spolupráce zároveň poskytuje možnost sdílení příkladů dobré praxe, na jejichž základě mohou být cílená protikorupční opatření upravená dle národního kontextu přijímána rychleji, účinněji a s nižšími náklady na jejich vývoj.

2.2. Prioritní oblasti protikorupčních opatření

Protikorupční opatření jsou členěna do čtyř prioritních oblastí:

1. Výkonná a nezávislá exekutiva – např.: novela zákona o státním 
   zastupitelství, plnění doporučení Skupiny států proti korupci při Radě 
   Evropy (GRECO);
2. Transparentnost a otevřený přístup k informacím – zákon o lobbování, 
   zavedení jednotné veřejné evidence dotací;
3. Hospodárné nakládání s majetkem státu – novela zákona o zadávání 
   veřejných zakázek asouvisející aktivity, novela zákona oněkterých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu;
4. Rozvoj občanské společnosti – návrh zákona o ochraně oznamovatelů.

3. Mezinárodní závazky ČR v boji proti korupci

ČR v roce 2011 přistoupila k mezinárodní iniciativě Partnerství pro otevřené vládnutí (Opengovernment Partnership, OGP). Tím jí vzniká povinnost předkládat dvouleté akční plány obsahující konkrétní závazky přispívající k transparentnosti veřejného sektoru a dalším hodnotám prosazovaným touto iniciativou. Aktuálně je účinný šestý Akční plán ČR Partnerství pro otevřené vládnutí na období let 2013 až 2024 schválený vládou 15. února 2023, který coby závazky obsahuje:

• pilotní implementaci Metodiky participace nestátních neziskových organizací v poradních a pracovních orgánech a při tvorbě dokumentů státní správy,
• zlepšení postavení oznamovatelů protiprávního jednání včetně zvýšení 
  informovanosti o oznamování protiprávního jednání,
• otevřená data o vzdělávání a vzdělávací soustavě,
• rozšíření a zpřístupnění dat v systému Databáze strategií,
• zapojení veřejnosti do monitorování veřejného zadávání,
• zvýšení transparentnosti a metodické podpory pro zadávání veřejných zakázek malého rozsahu,
• zprůhlednění dotací poskytovaných státem,
• posílení kvality údajů v evidenci skutečných majitelů – analýza a návrh opatření.

Další mezinárodní závazky ČR v oblasti boje s korupcí představují například:

• Úmluva Organizace spojených národů proti korupci (United Nations Convention against Corruption, UNCAC) – Organizace spojených národů (OSN);
• Úmluva proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích – Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD);
• Trestněprávní a Občanskoprávní úmluva proti korupci – Skupina států proti korupci při Radě Evropy (GRECO).