23. ČR a EU

2. Členství v EU

Při příležitosti diskuse o budoucnosti EU otevřel v prosinci 2005 předseda Komise José Manuel Barroso v Praze společně s českým eurokomisařem Vladimírem Špidlou první Eurocentrum v ČR.

V dubnu 2007 byl zveřejněn národní plán na zavedení eura, který se věnuje technickým, organizačním a právním aspektům zavedení společné měny. Stanovil také několik principů, kterými se přechod k euru musí řídit (právní jistota, ochrana spotřebitelů a minimalizace nákladů spojených se zavedením eura). V prosinci téhož roku vstoupila ČR do Schengenského prostoru. Kontroly na letištích byly zrušeny k 30. srpnu 2008.

ČR předsedala Radě EU dosud dvakrát, nejprve přebírala šestiměsíční předsednictví v Radě EU od Francie dne 1. ledna 2009 a od stejné země přebírala tuto roli i o 13 let později 1. července 2022. ČR byla po Slovinsku teprve druhým „novým“ členským státem, který měl možnost řídit Radu EU. Klíčovými prioritami prvního českého předsednictví byly tři „E“ – ekonomika, energetika a Evropa ve světě. Mottem předsednictví byla „Evropa bez bariér“.

Významným úkolem českého předsednictví bylo přispět k zajištění budoucího stabilního institucionálního rámce pro rozšiřující se Unii (dokončení ratifikace Lisabonské smlouvy, zahájení procesu jmenování Komise pro následující funkční období 2009 - 2014).

První pololetí roku 2009 se zapsalo do historie EU jako období náročných zkoušek vyplývajících ze složité hospodářské a politické situace. Členské státy Unie a jejich obyvatelé musely v této době čelit problémům vyplývajícím z finanční krize a hospodářské recese, také mezinárodní situace byla značně neklidná.

Českému předsednictví se podařilo ve všech třech prioritních oblastech dosáhnout hmatatelných výsledků. V legislativní oblasti se díky úzké spolupráci s členskými státy a unijními institucemi, především s Evropským parlamentem, podařilo dokončit projednávání více než 80 konkrétních opatření.

V nelegislativní oblasti se rovněž podařilo dosáhnout řady významných úspěchů, ať už se jedná o zvládnutí krizových situací na poli zahraniční politiky a energetiky z počátku roku, odmítnutí ochranářských tendencí, rozhodná opatření na podporu evropského hospodářství, kroky směřující k diversifikaci dodávek energií a ochraně klimatu či výsledky jednání s klíčovými partnery EU ve světě.

Dnem 1. května 2011 přestala pro ČR platit přechodná období, která uplatňovaly některé státy na volný pohyb osob po EU.

V září 2012 zahájila v Praze na základě rozhodnutí Evropské rady z roku 2010 provoz Evropská kosmická agentura Galileo (GSA), která byla v souvislosti s pozdějším rozšířením pravomocí přejmenována na Agenturu EU pro evropské programy družicové navigace. Hlavním úkolem GSA je hájit veřejný zájem, fungovat jako regulační orgán pro evropské programy družicové navigace Galileo a EGNOS a položit základy udržitelného a ekonomicky životaschopného systému.

V dubnu 2015 schválila česká vláda Koncepci politiky ČR vůči EU. Za prioritu byla označena větší zodpovědnost EU za vlastní obranu a bezpečnost, prohlubování vnitřního trhu nebo efektivní čerpání z fondů EU. Koncepce počítá s řešením daňových úniků a podvodů a dále s aktivní přípravou ČR na vstup do eurozóny.

Druhé české předsednictví v r. 2022 si vytklo jako hlavní motto od Václava Havla „Evropa jako úkol“. Program tohoto předsednictví však podstatně ovlivnila probíhající geopolitická situace vyvolaná agresí Ruska na Ukrajině a potřebou adekvátně a rychle na ni reagovat.

Hlavními programovými pilíři se tak stala obnova Ukrajiny a zvládnutí uprchlické krize, energetická bezpečnost, posílení evropských obranných kapacit vč. kybernetického prostoru, strategická odolnost evropské ekonomiky či odolnost demokratických institucí.