23. ČR a EU

1. Příprava na členství v EU

Zájem Československa o členství v Evropských společenstvích (dále jen „ES“) zazněl krátce po společenských změnách v listopadu 1989, kdy se objevila zmínka o „začlenění do evropské integrace“. V prosinci téhož roku zaslal předseda československé vlády dopis předsedovi Komise ES, v němž vyjádřil zájem Československa o členství v ES. Koncem roku 1990 zahájilo Československo rozhovory s ES o uzavření asociační dohody, kterou o rok později, společně s Polskem a Maďarskem, podepsalo.

Po rozpadu Československa ES ratifikační proces pozastavila. V roce 1993 byla podepsána asociační dohoda České republiky, která vstoupila v platnost v roce 1995. Do té doby se vzájemné vztahy řídily Prozatímní dohodou. V lednu 1996 podala ČR prostřednictvím předsedy vlády Václava Klause přihlášku ke členství v EU.

Na svém zasedání v červnu 1993 v Kodani rozhodla Evropská rada, že se asociované země střední a východní Evropy mohou, pokud si to přejí, stát členy EU. Zároveň byly stanoveny podmínky vstupu – viz „kodaňská kritéria“ [schopnost přijmout všechny povinnosti spojené se členstvím, plnění ekonomických a politických podmínek, dostatečná administrativní a soudní kapacita potřebná k převzetí legislativy EU zvané acquis (communautaire)].

Evropská rada následně vyzvala Komisi, aby provedla detailní analýzu dopadů východního rozšíření EU na jednotlivé politiky a budoucí vývoj EU a vypracovala posudky k jednotlivým žádostem o členství.

V prosinci 1997 uložila Evropská rada Komisi zpracování Pravidelných zpráv o pokroku v přípravě na členství dosaženého jednotlivými kandidátskými státy. Právní rámec procesu rozšiřování byl formulován v Přístupovém partnerství. ČR předložila Národní program přípravy na členství v EU.

Vlastní rozhovory o vstupu ČR do EU byly zahájeny v dubnu 1998 technickými jednáními – tzv. screeningem, tj. analytickým srovnáváním legislativy kandidátských zemí s evropským právem. Pro potřeby screeningu bylo acquis rozděleno dle oblastí do 31 kapitol.

Český vyjednávací tým vedl náměstek ministra zahraničních věcí Pavel Telička, vyjednávací tým Komise Michael Leigh a později Rutger Wissels. Na technická jednání navázalo vlastní jednání o přistoupení na ministerské úrovni.

První hodnotící zpráva Komise z roku 1998 byla velmi kritická, především v oblastech státní správy a soudnictví. Vláda se v reakci pokusila zrychlit legislativní proces přejímání práva EU, výrazně pozitivnějšího hodnocení se ČR dostalo až ve zprávě z roku 2001. V listopadu 2003 byla vydána poslední hodnotící zpráva nazvaná Souhrnná zpráva o přípravách na členství.

Komise navrhla rozšířit Unii o deset zemí, což následně Evropská rada schválila.

Dne 1. května 2004 vstoupila ČR do EU společně s dalšími 9 státy (tj. Slovenskem Maďarskem, Polskem, Estonskem, Lotyšskem, Litvou, Slovinskem, Kyprem a Maltou). EU se rozrostla na společenství 25 členských států a počet oficiálních jazyků se zvýšil na dvacet. Prvním českým eurokomisařem se na zkrácené období stal Pavel Telička.