22. Práva EU

2.2. Smlouva o fungování EU

Tato smlouva stanoví oblasti, meze a způsob výkonu pravomocí EU.

Podrobněji upravuje vlastní činnost EU a jednotlivé oblasti integrace, včetně specifikace pravomocí svěřených členskými státy EU. Obsahuje mimo jiné i podrobná ustanovení o orgánech, o vynucování práva a o rozpočtu. Tato smlouva a SEU představují smlouvy, na nichž je EU založena, označují se jako „Smlouvy“. Obě smlouvy mohou být měněny pouze postupem dle čl. 48 SEU.
Obecný nástroj k prosazování unijního práva, kterým EU dbá na jeho dodržování ze strany členských států, je žaloba pro porušení povinnosti neboli řízení o porušení Smluv (viz čl. 258-260 SFEU). Jedná se o zvláštní řízení, kterým je realizovaná úloha Evropské komise (pod kontrolou Soudního dvora EU) dohlížet na uplatňování unijního práva.

Předmětem řízení je jednání členského státu, které spočívá v porušení jak práva primárního, tak i práva sekundárního. Dříve než Evropská komise podá žalobu k Soudnímu dvoru EU, je obligatorně stanoveno předběžné řízení, které spočívá v mimosoudním urovnání a odstranění protiprávního stavu.

Vymezení pravomocí EU se řídí zásadou svěření pravomocí. Výkon těchto pravomocí se řídí zásadami subsidiarity a proporcionality. Podle zásady svěření pravomocí jedná EU pouze v mezích pravomocí svěřených jí ve Smlouvách členskými státy pro dosažení cílů stanovených ve Smlouvách.

Pravomoci, které nejsou Smlouvami EU svěřeny, náležejí členským státům:

• Podle zásady subsidiarity jedná EU v oblastech, které nespadají do její výlučné pravomoci, pouze tehdy a do té míry, pokud cílů zamýšlené činnosti nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy na úrovni ústřední, regionální či místní, ale spíše jich, z důvodu jejího rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni EU.
• Podle zásady proporcionality nepřekročí obsah ani forma činnosti EU rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv.

Občanem EU je každá osoba, která má státní příslušnost členského státu.

Občanství EU doplňuje občanství členského státu, nenahrazuje jej. Je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.

Fungování EU je založeno na zastupitelské demokracii:

• Občané jsou na úrovni EU přímo zastoupeni v Evropském parlamentu.
• Členské státy jsou zastoupeny v Evropské radě svými hlavami států nebo předsedy vlád a v Radě EU svými vládami, které jsou demokraticky odpovědny buď svým vnitrostátním parlamentům, nebo svým občanům.

Mezi instituce EU patří:

• Evropský parlament,
• Evropská rada,
• Rada EU,
• Evropská komise,
• Soudní dvůr EU,
• Evropská centrální banka,
• Účetní dvůr.

Společná zahraniční a bezpečnostní politika podléhá zvláštním pravidlům a postupům. Je vymezována a prováděna Evropskou radou a Radou EU jednomyslně, nestanoví­­‑li Smlouvy jinak. Pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci.

Občané EU mají práva a povinnosti stanovené Smlouvami, mimo jiné:

• právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států,
• právo volit a být volen ve volbách do Evropského parlamentu a v obecních volbách v členském státě, v němž mají bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu,
• na území třetí země, kde členský stát, jehož jsou státními příslušníky, nemá své zastoupení, právo na diplomatickou a konzulární ochranu kterýmkoli členským státem za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu,
• petiční právo k Evropskému parlamentu, právo obracet se na evropského veřejného ochránce práv a právo obracet se na orgány a poradní instituce EU v jednom z jazyků Smluv a obdržet odpověď ve stejném jazyce.

EU přijímá opatření určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu v souladu s příslušnými ustanoveními Smluv. Vnitřní trh zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu v souladu s ustanoveními Smluv.

Volný pohyb lze omezit pouze ve výjimečných případech, přesně specifikovaných a dobře odůvodněných, jako je např. ochrana zdraví a života, ochrana veřejného pořádku a morálky.

EU tvoří prostor svobody, bezpečnosti a práva při respektování základních práv a různých právních systémů a tradic členských států. EU zajišťuje, že na vnitřních hranicích neprobíhá kontrola osob, a rozvíjí společnou politiku v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany vnějších hranic, která je založena na solidaritě mezi členskými státy a je spravedlivá vůči státním příslušníkům třetích zemí.

EU rozvíjí justiční spolupráci v občanských věcech s mezinárodním prvkem a v trestních věcech založenou na zásadě vzájemného uznávání soudních a mimosoudních rozhodnutí.

EU vyvíjí policejní spolupráci, do níž jsou zapojeny všechny příslušné orgány členských států, včetně policie, celních orgánů a dalších donucovacích orgánů specializovaných na předcházení trestným činům, jejich odhalování a objasňování. Posláním Europolu je podporovat a posilovat činnost policejních orgánů a jiných donucovacích orgánů členských států, jakož i jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti dotýkající se dvou nebo více členských států, terorismu a těm formám trestné činnosti, které se dotýkají společného zájmu, jenž je předmětem některé politiky EU, a při boji proti takové trestné činnosti.