21. Politiky EU

2.1. Vnitřní trh

Dříve nazývaný také „společný trh“ nebo „jednotný trh“ zahrnuje prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.

Volný pohyb zboží znamená vytvoření takových podmínek, aby obchod mezi členskými státy probíhal bez ohledu na hranice mezi nimi (tj. vytvoření celní unie). Pouze ve vyjmenovaných případech (např. ohrožení zdraví, bezpečnosti nebo mravnosti občanů) má členský stát právo zakázat dovoz nebo tranzit určitého zboží.

Volný pohyb osob se týkal nejdříve jen volného pohybu ekonomicky činných osob (zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných), později byl rozšířen také na studenty, důchodce a osoby žijící z nezávislých příjmů. Odstranění překážek pro osoby při přechodu hranic mělo usnadnit hledání lepších pracovních a životních podmínek, zvyšování kvalifikace a bylo spojeno s právem pracovat, usadit se a žít v kterékoli členské zemi. Měla se tím také ulehčit situace na pracovním trhu dvou skupin zemí: těch s nedostatkem a těch s přebytkem pracovních sil. V neposlední řadě to mělo přispět ke stále užšímu spojení evropských národů, k jejich vzájemnému poznání a porozumění.

Volný pohyb služeb znamená, že poskytovatel služby (obchodník, podnikatel, živnostník, zástupce svobodných povolání aj.) může provozovat svou činnost v kterémkoli jiném členském státě, za stejných podmínek jako příslušníci tohoto státu, tj.bez diskriminace na základě státní příslušnosti za stejných podmínek jako příslušníci hostitelského státu.

Volný pohyb kapitálu má mezi čtyřmi svobodami klíčové postavení. Teprve po odstranění překážek převodu peněz a přesunu kapitálu lze zajistit bezbariérový pohyb zboží a služeb mezi členskými státy, podmínky pro usazování v kterémkoli členském státě, pro pohyb pracovníků azejména pro celoevropské působení bank, pojišťoven, investičních fondů a operace na trhu cenných papírů.

V poslední době se často diskutuje o páté svobodě – volném pohybu poznatků.V této souvislosti se hovoří o tzv. znalostním trojúhelníku, který tvoří dosažená úroveň vzdělání společnosti, výsledky vědeckého výzkumu a rychlost zavádění nových poznatků do praxe, inovace. Ve všech těchto oblastech EU zatím zaostává, zejména za USA.

Prostor svobody, bezpečnosti a práva znamená, že na vnitřních hranicích neprobíhá kontrola osob, rozvíjí se společná politika v oblasti azylu, přistěhovalectví a ochrany vnějších hranic.

V oblasti hospodářské a sociální politiky EU koordinuje politiky členských států a vymezuje společné cíle. Tato politika je prováděna v souladu se zásadou otevřeného tržního hospodářství s volnou soutěží. Proces je součástí rámce pro správu ekonomických záležitostí EU a je souhrnně označován evropský semestr již od r. 2011 v reakci na dopady hospodářské krize z r. 2008. V jeho rámci členské státy uvádějí každoročně své rozpočtové a hospodářské politiky do souladu s pravidly dohodnutými na úrovni EU. 

Vzhledem k ekonomické provázanosti mezi členskými státy je cílem přispět k zajištění konvergence a stability v EU jako celku i v jejích členských státech.

V oblasti zaměstnanosti pak spolupracují členské státy a EU na zajištění vysoké úrovně zaměstnanosti, podpoře kvalifikace, vzdělání a přizpůsobivosti pracovní síly a na schopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny.

EU dále provádí jednotnou měnovou a devizovou politiku, jejichž cílem je udržet cenovou stabilitu. Vytvoření měnové unie se společnou měnou bylo motivováno rozhodnutím o dokončení vnitřního trhu. Bez měnové unie a společné měny je vnitřní trh neúplný, po zavedení společné měny se podařilo vnitřní trh stabilizovat a odpadly náklady spojené se směnou (konverzí) měn členských států. Dále došlo k udržení nízké míry inflace, snížení úrokových měr a tím příznivějších podmínek pro růst HDP, investic a zaměstnanosti.

Politika soudržnosti (kohezní politika) slouží především k podpoře hospodářského růstu členských států EU a ke snižování sociálních a ekonomických nerovností mezi státy a regiony prostřednictvím strategických investic. 

Pro programové období 2014-2020 byly stanoveny čtyři priority:

• výzkum a inovace,
• informační a komunikační technologie,
• konkurenceschopnost malých a středních podniků a
• přechod na nízkouhlíkové hospodářství.

Prostředky na politiku soudržnosti jsou poskytovány prostřednictvím Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). V programovém období 2014–2020 lze v ČR čerpat prostředky z pěti fondů: Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský sociální fond, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond. V reakci na rozsáhlé povodně ve střední Evropě v roce 2002 byl vytvořen Fond solidarity (není však součástí ESIF), z něhož lze čerpat prostředky v případě přírodních katastrof.

V současné době probíhá aktuální programovací období pro léta 2021 - 2027. Pro toto období navrhla Komise nové priority s odpovídajícím navýšením prostředků: migrace a ochrana hranic, bezpečnost, opatření na ochranu klimatu, podpora výzkumu, inovací a digitální ekonomiky. Již v reakci na krizi způsobenou pandemií COVID-19 vydala Evropská komise 27. května 2020 své sdělení „Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení“, ve kterém vytyčila komplexní plán na podporu oživení v Evropě. Vlastní rozpočet tak navrhla v rámci iniciativy tzv. „EU příští generace“, doplnit o dočasný ústřední prvek, kterým je Nástroj pro oživení a odolnost. Prostřednictvím tohoto nástroje získává Komise finanční prostředky výpůjčkami na kapitálových trzích (dluhopisy vydávané jménem EU).

Cílem bylo posílit rozpočet EU prostředky ve výši 723 mld. EUR. Nařízení zřizující tento nástroj vstoupilo v platnost 19. února 2021, přičemž financování  reforem a investic členských států z tohoto nástroje je umožněno do 31.prosince 2026.

Čerpání prostředků je podmíněno předložením národních plánů pro oživení a odolnost, kde bylo potřeba přidělit nejméně 37 % rozpočtu na ekologická opatření a 20 % na digitální opatření. Proplacení prostředků je dále podmíněno dosažením dohodnutých milníků a cílů uvedených v rámci reformních opatření v samotném plánu.