19. Občanský zákoník

7.3. Smlouva

Nejčastějším způsobem vzniku závazků je smlouva. Z návrhu na uzavření smlouvy musí být jasně patrné, že osoba ho činící má v úmyslu uzavřít konkrétní smlouvu s určitou osobou.

Návrh na uzavření smlouvy musí být přijat (akceptován) druhou, resp. všemi smluvními stranami (jedná‑li se o smlouvu vícestrannou). Smluvní strany musí specifikovat obsah smlouvy.

Občanský zákoník obsahuje řadu tzv. smluvních typů (tradičně a dlouhodobě uplatňovaných a užívaných smluv ustáleného obsahu). Často užívanými typy smluv jsou smlouva darovací, kupní, o dílo, nájemní, pojistná apod.

Vedle smluvních typů lze uzavírat smlouvy inominátní (nepojmenované), které nelze podřadit pod konkrétní smluvní typ nebo obsahují náležitosti obvyklé pro více smluvních typů; vždy nicméně obsahují konkrétní práva a povinnosti – závazek a vyjadřují vůli smluvních stran se smlouvou řídit. Tyto smlouvy nejsou neobvyklé.