18. Zákoník práce

14. Kolektivní pracovněprávní vztahy

Kolektivní pracovněprávní vztahy jsou vztahy mezi zástupci zaměstnanců a zaměstnavatelem, popř. zástupci (sdruženími) zaměstnavatelů.

V pracovněprávních vztazích, včetně kolektivního vyjednávání, jsou za zaměstnance oprávněny jednat odborové organizace.

Odborová organizace uzavírá kolektivní smlouvu také za zaměstnance, kteří nejsou odborově organizování.

Zaměstnavatel musí jednat ouzavření kolektivní smlouvy se všemi odborovými organizacemi.

Pokud se odborové organizace neshodnou, je zaměstnavatel oprávněn uzavřít kolektivní smlouvu s nejreprezentativnější odborovou organizací nebo organizacemi (největší počet odborově organizovaných zaměstnanců), pokud s tím nadpoloviční většina všech zaměstnanců nevysloví nesouhlas, resp. pokud neurčí jinou odborovou organizaci.

Působí­‑li u zaměstnavatele více odborových organizací, je zaměstnavatel povinen v případech týkajících se všech nebo většího počtu zaměstnanců, plnit úkoly spojené s informováním, projednáváním, souhlasem nebo dohodou s odborovou organizací, vůči všem odborovým organizacím, nedohodne­‑li se jinak.

Za zaměstnance, který není odborově organizován, jedná v pracovněprávních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří jsou u zaměstnavatele v pracovním poměru, neurčí­‑li tento zaměstnanec jinak.

Zákoník práce rozlišuje tyto formy stanovených povinností (vztahů) zaměstnavatele vůči odborovým organizacím:

• právo na informace,
• právo na projednání,
• právo kontroly,
• právo kolektivního vyjednávání,
• právo na stávku,
• právo účasti na legislativním procesu