18. Zákoník práce

4.5. Změny pracovněprávních vztahů

Změny pracovněprávního vztahu mohou nastat v:

• subjektu

Pokud jde o subjekty, změna může nastat jen na straně zaměstnavatele, v případě, že práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů přecházejí na jeho právního nástupce.

K těmto změnám může dojít jen v případech, kdy tak stanoví zákoník práce nebo jiný zákon. Přechod práv a povinností nemůže být sám o sobě důvodem pro skončení pracovněprávních vztahů existujících ke dni účinků této změny.

Změna v osobě zaměstnance není možná.

• objektu

Není možná, neboť objektem pracovněprávního vztahu může být jen výkon závislé práce.

• obsahu

Změny obsahu pracovního poměru, tedy v právech a povinnostech, vycházejí ze smluvní volnosti mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem a spočívají, až na výjimky, na zásadě, že každou změnu obsahu pracovního poměru lze provést pouze na základě dohody obou smluvních stran, a to písemnou změnou pracovní smlouvy. Výjimky tvoří případy, kdy je zaměstnavatel povinen nebo kdy má možnost převést zaměstnance na jinou práci, a to i bez jeho souhlasu. Jedná se o důvody zejména zdravotní, ať již z důvodu obecného onemocnění či pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání nebo kdy je nezpůsobilý pro noční práci, kdy by další zaměstnávání na dosavadní práci mohlo mít pro zaměstnance závažné zdravotní důsledky. V těchto případech může zaměstnavatel převést zaměstnance pouze na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb.

Mezi změny obsahu pracovního poměru patří i přeložení zaměstnance k výkonu práce do jiného místa, než bylo sjednáno v pracovní smlouvě, a dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli.