2. Ústava ČR

3.3. Moc výkonná

Hlava třetí Ústavy je věnována moci výkonné.

Výkonná moc je v ČR reprezentována:

• prezidentem republiky, který je hlavou státu a
• vládou, která je vrcholným orgánem výkonné moci. Vláda se skládá se z předsedy vlády, místopředsedů vlády a ministrů.

Prezident republiky není z výkonu své funkce odpovědný, vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně.

Předsedu vlády jmenuje prezident republiky. Při jeho výběru není prezident nijak ústavou omezen, je však ústavní zvyklostí, že předsedou vlády je vybrán představitel strany, která ve volbách zvítězí. Na návrh předsedy vlády jmenuje prezident ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

Vláda do třiceti dnů po svém jmenování předstoupí před Poslaneckou sněmovnu a požádá ji o vyslovení důvěry. 

Pokud nově jmenovaná vláda nezíská důvěru, proces se opakuje a o vyslovení důvěry opět požádá takto jmenovaná vláda. Jestliže ani podruhé jmenovaná vláda nezíská důvěru Poslanecké sněmovny, jmenuje prezident předsedu vlády potřetí, ovšem již na návrh předsedy Poslanecké sněmovny.

Vláda sama může předložit Sněmovně žádost o vyslovení důvěry. V ústavě je zakotveno právo Poslanecké sněmovny vyslovit vládě nedůvěru. Návrh na vyslovení nedůvěry projedná Poslanecká sněmovna, jen pokud je podán písemně nejméně padesáti poslanci. K jeho přijetí je třeba souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců.

Předseda vlády i kterýkoliv její člen je oprávněn podat demisi, tedy rezignovat na svou funkci. Předseda vlády ji podává do rukou prezidenta republiky. Ostatní členové vlády mohou podat demisi do rukou prezidenta prostřednictvím předsedy vlády. Vláda podá demisi vždy, pokud:

• Sněmovna zamítla její žádost o vyslovení důvěry,
• Sněmovna vyslovila vládě nedůvěru,
• se konala ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny.

Vláda je kolegiálním orgánem a rozhoduje ve sboru hlasováním. K přijetí 
usnesení je třeba nadpoloviční většiny všech jejích členů.

Hlavním úkolem předsedy vlády je organizování činnosti vlády, řízení jejích schůzí, vystupování jejím jménem a další činnosti, které mu jsou svěřeny ústavou nebo jinými zákony. Předsedu vlády zastupuje místopředseda vlády nebo jiný pověřený člen vlády. Vláda může vydávat podzákonné právní normy, které se nazývají nařízení vlády. Podmínkou je, že nařízení je vydáno k provedení zákona a v jeho mezích.

Prezident republiky je dle dikce Ústavy hlavou státu, je volen v přímých volbách a jak již bylo uvedeno, z výkonu své funkce není nikomu odpovědný.

Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let. Prezidentem může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu, tj. ten, který má právo volit a dosáhl věku 40 let a nikdo nemůže být zvolen více než dvakrát za sebou. Prezident republiky složí slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor.

Prezident republiky v rámci realizace výkonné moci například:

• jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,
• svolává zasedání Poslanecké sněmovny,
• rozpouští Poslaneckou sněmovnu,
• pověřuje vládu, jejíž demisi přijal nebo kterou odvolal, vykonáváním jejích funkcí prozatímně až do jmenování nové vlády,
• jmenuje soudce Ústavního soudu, jeho předsedu a místopředsedy,
• jmenuje ze soudců předsedu a místopředsedy Nejvyššího soudu
• odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem a zahlazuje odsouzení,
• má právo vrátit Parlamentu přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního,
• podepisuje zákony,
• jmenuje prezidenta a viceprezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu,
• jmenuje členy Bankovní rady České národní banky,
• zastupuje stát navenek,
• sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy; sjednávání mezinárodních smluv může přenést na vládu nebo s jejím souhlasem na její jednotlivé členy,
• je vrchním velitelem ozbrojených sil,
• přijímá vedoucí zastupitelských misí,
• pověřuje a odvolává vedoucí zastupitelských misí,
• vyhlašuje volby do Poslanecké sněmovny a do Senátu,
• jmenuje a povyšuje generály,
• propůjčuje a uděluje státní vyznamenání, nezmocní­­­­­‑li k tomu jiný orgán,
• jmenuje soudce,
• nařizuje, aby se trestní řízení nezahajovalo, a bylo‑li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo,
• má právo udělovat amnestii.

Prezidentovi republiky přísluší vykonávat i pravomoci, které nejsou výslovně v ústavním zákoně uvedeny, stanoví‑li tak zvláštní zákon.

Prezident republiky má dále právo účastnit se schůzí obou komor Parlamentu, jejich výborů a komisí, přičemž se mu udělí slovo, kdykoliv o to požádá. Prezident republiky má rovněž právo účastnit se schůzí vlády, vyžádat si od vlády a jejích členů zprávy a projednávat s vládou nebo s jejími členy otázky, které patří do jejich působnosti.

Prezidenta republiky nelze po dobu výkonu jeho funkce zadržet, trestně stíhat ani stíhat pro přestupek nebo jiný správní delikt. Senát však může se souhlasem Poslanecké sněmovny podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu, a to pro velezradu nebo pro hrubé porušení Ústavy nebo jiné součásti ústavního pořádku.

Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt.

V neposlední řadě je v souvislosti s výkonnou mocí třeba zmínit i postavení státního zastupitelství, které zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení a vykonává i další úkoly, stanoví–li tak zákon, který dále vymezí postavení a působnost státního zastupitelství.