5. Územní samospráva
5. Základní znaky územní samosprávy
5.2. Přenesená působnost
Přenesená působnost krajů a obcí představuje rozsah a obsah úkolů s povahou státní správy, který krajům a obcím přísluší v rozsahu stanoveném zvláštními zákony.
Kraje a obce přenesenou působnost vykonávají v zastoupení státu a řídí se přitom vedle zákonů a ostatních obecně závazných právních předpisů i usneseními vlády, směrnicemi ústředních orgánů státní správy a opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti.
Při výkonu samostatné působnosti mají obce stejné postavení – rozsah jejich působnosti je stejný bez ohledu na to, jak velká obec je. Z hlediska výkonu státní správy (přenesené působnosti) stanovuje zákon o obecním zřízení podle rozsahu výkonu přenesené působnosti tři kategorie obcí:
- obce, jejichž orgány vykonávají státní správu (přenesenou působnost) pouze v základním rozsahu a jen ve správním obvodu, který se kryje s územím vlastní obce,
- obce, jejichž obecnímu úřadu byla svěřena působnost pověřeného obecního úřadu, který vykonává ve svém správním obvodu státní správu v širším rozsahu než orgány obcí první kategorie (stanoveny zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem),
- obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřad vykonává oproti prvním dvěma kategoriím obcí obvodu další kompetence v celém správním obvodu obce s rozšířenou působností (stanoveny zákonem č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu).
Vedle výše uvedených třech základních typů obecních úřadů se také hovoří o obcích se stavebním úřadem, obcích s matričním úřadem a dalších, a to s ohledem na specifický způsob stanovení těchto typů úřadů.
Konkrétní úkoly v rámci výkonu přenesené působnosti stanovují pro konkrétní typ obecního úřadu jednotlivé speciální zákony. Převážnou většinu rozsahu přenesené působnosti vykonávají obce s rozšířenou působností a jejich obecní úřady.
Působnost samosprávných krajů je při výkonu samostatné i přenesené působnosti omezena správním obvodem kraje (vyššího územního samosprávného celku), tzn. neexistují různé typy krajů pro výkon přenesené působnosti jako u obcí.
Pozn. V souvislosti se členstvím České republiky v Evropské unii z důvodu klasifikace NUTS, která se využívá ke statistickému monitorování a analýzám bylo vytvořeno 8 regionů soudržnosti na úrovni NUTS 2, které jsou složeny z 1 až 3 krajů. Samosprávné kraje jsou zařazeny do úrovně NUTS 3. V regionech soudržnosti se zřizují Regionální rady, které jsou řídícím orgánem pro příslušný region soudržnosti. Kraje zařazené v regionu soudržnosti rozhodují společně.
Přenesená působnost kraje obsahuje:
- přezkoumávání hospodaření obcí,
- dozor nad zákonností ve státní správě a samosprávě obcí,
- zprostředkování osvojení a pěstounské péče,
- ochranu životního prostředí,
- spolupráci na organizaci voleb,
- odvolací řízení v první instanci,
- vedení a zpracování evidence odpadů,
- metodickou pomoc obcím.
Přenesená působnost obcí se liší dle rozdělení typů obcí a míry státní správy na ně přenesené.
Podle toho například:
Obce s rozšířenou působností:
- vydávají občanské průkazy, cestovní doklady, řidičské průkazy, živnostenská oprávnění, vedou evidenci obyvatel, registr motorových vozidel,
- koordinují poskytování sociálních služeb.
Obce s pověřeným obecním úřadem:
- vydávají rybářské lístky,
- fungují jako registrační místo pro volby a činí řadu úkonů souvisejících s přípravou a konáním voleb.
Obce se stavebním úřadem:
- vydávají územní rozhodnutí, stavební povolení, nařizují vyklizení nebo odstranění stavby a další úkony.
Obce s matričním úřadem:
- provádí zápisy v matričních knihách,
- vydávají matriční doklady (rodný, oddací, úmrtní listy).
Obce:
- projednávají přestupky, zajišťují volby,
- evidují obyvatele,
- vykonávají kompetence silničního úřadu.