5. Územní samospráva

5.2. Přenesená působnost

Přenesená působnost krajů a obcí představuje rozsah a obsah úkolů s povahou státní správy, který krajům a obcím přísluší v rozsahu stanoveném zvláštními zákony.

Kraje a obce přenesenou působnost vykonávají v zastoupení státu a řídí se přitom vedle zákonů a ostatních obecně závazných právních předpisů i usneseními vlády, směrnicemi ústředních orgánů státní správy a opatřeními příslušných orgánů veřejné správy přijatými při kontrole výkonu přenesené působnosti.

Při výkonu samostatné působnosti mají obce stejné postavení – rozsah jejich působnosti je stejný bez ohledu na to, jak velká obec je. Z hlediska výkonu státní správy (přenesené působnosti) stanovuje zákon o obecním zřízení podle rozsahu výkonu přenesené působnosti tři kategorie obcí:

• obce, jejichž orgány vykonávají státní správu (přenesenou působnost) pouze v základním rozsahu a jen ve správním obvodu, který se kryje s územím vlastní obce,
• obce, jejichž obecnímu úřadu byla svěřena působnost pověřeného obecního úřadu, který vykonává ve svém správním obvodu státní správu v širším rozsahu než orgány obcí první kategorie (stanoveny zákonem č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem),
• obce s rozšířenou působností, jejichž obecní úřad vykonává oproti prvním dvěma kategoriím obcí obvodu další kompetence v celém správním obvodu obce s rozšířenou působností (stanoveny zákonem č. 51/2020 Sb., o územně správním členění státu).

Vedle výše uvedených třech základních typů obecních úřadů se také hovoří o obcích se stavebním úřadem, obcích s matričním úřadem a dalších, a to s ohledem na specifický způsob stanovení těchto typů úřadů.

Konkrétní úkoly v rámci výkonu přenesené působnosti stanovují pro konkrétní typ obecního úřadu jednotlivé speciální zákony. Převážnou většinu rozsahu přenesené působnosti vykonávají obce s rozšířenou působností a jejich obecní úřady.

Působnost samosprávných krajů je při výkonu samostatné i přenesené působnosti omezena správním obvodem kraje (vyššího územního samosprávného celku), tzn. neexistují různé typy krajů pro výkon přenesené působnosti jako u obcí.

Pozn. V souvislosti se členstvím České republiky v Evropské unii z důvodu klasifikace NUTS, která se využívá ke statistickému monitorování a analýzám bylo vytvořeno 8 regionů soudržnosti na úrovni NUTS 2, které jsou složeny z 1 až 3 krajů. Samosprávné kraje jsou zařazeny do úrovně NUTS 3. V regionech soudržnosti se zřizují Regionální rady, které jsou řídícím orgánem pro příslušný region soudržnosti. Kraje zařazené v regionu soudržnosti rozhodují společně.

Přenesená působnost kraje obsahuje:

• přezkoumávání hospodaření obcí,
• dozor nad zákonností ve státní správě a samosprávě obcí,
• zprostředkování osvojení a pěstounské péče,
• ochranu životního prostředí,
• spolupráci na organizaci voleb,
• odvolací řízení v první instanci,
• vedení a zpracování evidence odpadů,
• metodickou pomoc obcím.

Přenesená působnost obcí se liší dle rozdělení typů obcí a míry státní správy na ně přenesené.

Podle toho například:

Obce s rozšířenou působností:

• vydávají občanské průkazy, cestovní doklady, řidičské průkazy, živnostenská oprávnění, vedou evidenci obyvatel, registr motorových vozidel,
• koordinují poskytování sociálních služeb.

Obce s pověřeným obecním úřadem:

• vydávají rybářské lístky,
• fungují jako registrační místo pro volby a činí řadu úkonů souvisejících s přípravou a konáním voleb.

Obce se stavebním úřadem:

• vydávají územní rozhodnutí, stavební povolení, nařizují vyklizení nebo odstranění stavby a další úkony.

Obce s matričním úřadem:

• provádí zápisy v matričních knihách,
• vydávají matriční doklady (rodný, oddací, úmrtní listy).

Obce:

• projednávají přestupky, zajišťují volby,
• evidují obyvatele,
• vykonávají kompetence silničního úřadu.