5. Územní samospráva

5.1. Samostatná působnost

Obec i kraj (vyšší územní samosprávný celek) jsou podle článku 101 Ústavy samostatně spravovány zastupitelstvem. Samostatnou působnost krajů a obcí tvoří záležitosti, které krajům a obcím přísluší jako územním veřejným samosprávným korporacím.

Samostatnou působnost vykonávají kraje a obce svým jménem, ve svém zájmu a v zájmu svých občanů, přičemž se řídí zákony a obecně závaznými právními předpisy vydanými na základě zákonů a k jejich provedení. Samostatnou působnost obvykle představuje hospodaření, zabezpečení chodu svého úřadu, vydávání obecně závazných vyhlášek.

Samostatná působnost kraje zahrnuje například tyto činnosti:

• zřizování a kontrola právnických osob (nemocnice, střední a vyšší odborné školy, regionální muzea, domy seniorů, azylové domy, dětské domovy),
• zákonodárná iniciativa,
• schvalování územně plánovací dokumentace pro území kraje,
• stanovení rozsahu základní dopravní obslužnosti v rámci kraje,
• schvalování, realizace a kontrola koncepce rozvoje cestovního ruchu,
• schvalování koncepce podpory státní památkové péče v kraji,
• zajišťování regionálního školství a jeho dlouhodobý rozvoj,
• správa dopravních komunikací II. a III. třídy.

Samostatná působnost obce zahrnuje například tyto činnosti:

• schvalování územního a regulačního plánu obce,
• vypisování místních poplatků,
• zřizování a správa mateřských, základních a základních uměleckých škol,
• meziobecní spolupráci.

Pokud zákon nestanoví, zda se jedná o samostatnou nebo přenesenou působnost, platí, že jde o samostatnou působnost.