4. Státní služba

13.1. Rovné zacházení a zákaz diskriminace

Zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace zákon o státní službě upravuje formou odkazu (delegace) na úpravu obsaženou v zákoníku práce. V souladu se zákoníkem práce jsou služební orgány povinny zajišťovat rovné zacházení se všemi státními zaměstnanci, pokud jde o jejich:

• podmínky výkonu služby,
• odměňování za výkon služby a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty,
• vzdělávání,
• příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu ve službě.

V souladu se zákoníkem práce je zakázána jakákoli diskriminace. 

Zákoník práce dále odkazuje na úpravu antidiskriminačního zákona, pokud jde o:

• pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné,
• právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních (služebněprávních) vztazích.

Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy výkonu služby vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon služby; účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený.

Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodněno předcházení nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákonu.